Heslo
Poroučeti, poručen, poručiti
Poroučeti, poručen, poručiti. Ve smyslu rozkázati, přikázati Gn 12,20; 50,2; 1S 21,2; vydati výnos Ezd 5,3; svěřiti dozor [nad úkolem] 2Pa 36,23, sr. Nu 3,36; 2Pa 9,27; Ž 31,6; dáti, odevzdati Gn 42,37. Pokaždé je užito jiného hebr. nebo aram. výrazu. U Jon 3,2 překládají tak Kral. hebr. mluviti, neboť to, co mluví Hospodin, je současně rozkazem. Ž 18,48 jest snad lépe překládat: „Bůh, jenž mne mstí a podmaňuje mi lidi“. V NZ jde o tři řecké výrazy, z nichž entellesthai znamená prostě přikázati, uložiti [Žd 11,22, sr. Mt 17,9; J 14,31; Sk 13,47, kde je užito téhož řeckého výrazu]. Sloveso paratithenai znamená svěřit k úschově, k opatrování [L 12,48; 23,46 sr. Ž 31,6; 1Pt 4,19; sr. 2Tm 2,2, kde jde nejen o úschovu, ale o další působení a rozšíření], doporoučet někoho [něco] někomu [Sk 14,23; 20,32]. 1Tm 1,18 doporučuje pisatel Timoteovi zvěstování milosti místo Zákona [sr. 1Tm 1,8-17]. Sloveso paradidonai znamená odevzdati [Mt 25,14; Sk 15,40], dobrovolně, z lásky vydati [J 19,30 sr. Ř 4,25; 8,32], ponechati [1Pt 2,23], tradovati Mk 7,13; Sk 6,14; 1K 11,2; 15,3 [ale ovšem také zrazovati, zraditi!]. Poručení.