Pohan

Pohan, stč. odvozeno z církevní slovanštiny [staroslověnštiny], jež tak přetvořila lat. paganus = venkovan, obyvatel kraje [pagus], kde se udržela ještě modloslužba. Kral. tak důsledně ve SZ překládají hebr. gój, zvláště mn. číslo gójím, které označuje člověka nebo skupinu lidí, nepatřících k vyvolenému lidu [hebr. 'am *Lid, *Národ. 2Kr 16,3; 17,15; 1Pa 16,24; Ž 44,3.12; 111,6; Iz 11,10.12; 61,6; Jr 10,2; Ez 5,6n a j.]. Totéž slovo ovšem překládají také „národ“ [Gn 10,5; Ž 2,1; Jr 10,25; Ez 34,28; 36,6n.15], zvláště tam, kde jde o zdůraznění panství Božího nad celým lidstvem [Dt 32,8; Jr 10,7] nebo kde jde o konečnou spásu i pohanů [Gn 17,4; 18,18; 22,18; 26,4; Iz 2,2-4; 66,17-21; Mi 4,1-3 a j.]. V prorockém kázání jsou p-é vykonavateli Božího soudu vůči hříšnému Izraelovi [Ž 106,41; Oz 8,10]. V NZ překládají Kral. výrazem p. řecké ethné [= národové], ethnikos [= cizozemský, pohanský] na některých místech, kde jde o označení neizraelců [Ga 3,8, sr. Ef 2,12; 4,17; Mt 4,15; 6,7.32; 10,5; 20,19; L 21,24; Sk 13,46; 14,16; Ř 2,14; 3,29n; 11,25; Ga 2,14; 3,14] nebo nekřesťanů [1K 5,1; 12,2; 1Te 4,5; 1Pt 2,12; 3J 1,7], neboť křesťané byli pokládáni za pravého Izraele. Pavel ovšem i křesťany původu pohanského nazývá p-y [Ř 11,13; Ef 3,1] a staví se rozhodně na jejich stranu [Ga 2,14], protože Žid jako pouhý příslušník národa [nepravého Izraele] mu nikterak nestojí nad p-em, příslušníkem jiného národa, tím méně nad takovým p-em, který se u víře stal příslušníkem pravého Izraele, t. j. církve Kristovy [sr. Ř 10,12; 1K 12,13; Ga 3,27n]. P. a *publikán jsou stavěni vedle sebe u Mt 18,17 jako ti, kteří nepatří do církve. Mt 5,47 má v některých řeckých textech výraz p., nikoli publikán.

U Mk 7,26 překládají Kral. řecké Hellénis [= Řekyně] výrazem pohanka. Je tím naznačen nežidovský původ této ženy [Mk 7,27n], ale také její nepříslušnost k tělesnému Izraeli [sr. Mt 8,5.10; J 12,20nn, kde ovšem jde o řecky mluvící proselyty]. Stejně překládají Hellén [= Řek] u J 7,35, kde se však mluví jednak o Židech, rozptýlených mezi *Řeky [„rozptýlení pohanů“], jednak o skutečných Řecích [„pohanech“] nebo lidech, mluvících řecky a bydlících mimo Palestinu. Podobně Sk 21,28 mají Kral. p-é, zatím co v řeckém textu je Hellénes [= Řekové]. Zdá se, že Hellén je odborný název pro člověka řeckého původu a jazyka nebo šířeji pro onu část obyvatelstva římského císařství, která se řečí, původem a kulturou odlišovala od Židů [*Řek]. Podobně je výraz p. překladem slova Hellén v Ga 2,3. Jde tu o neobřezaného neizraelce řeckého původu.