Příhodnost, příhodný, stč. = vhodnost, vhodný [Mk 6,21], p. času = ustanovený čas [Sk 1,7], p. čas = pravý čas [Ř 13,11]. Čas příhodný = pravý čas [Ž 145,15]; vhodná příležitost [Mt 26,16]. Ve 2K 6,2; Žd 4,16 se myslí na mesiášský čas, na dobu určenou ke spáse [Iz 49,8n].