Předcházeti, před někým jíti [sr. Ž 85,14], předstihovati, vésti [Ex 13,21; 14,19; Dt 31,8; Ž 68,8; Iz 52,12; Mt 2,9; 21,31], předstupovati, jíti vstříc [Ž 88,14]. V Ř 12,10 má toto sloveso význam „výše [než sebe] ceniti, za lepšího [než sebe] pokládati“ [Žilka: „Předstihujte se vzájemně v uctivosti“].