Pln, plný

Pln, plný [vrchovatě, dokonale naplněný; mající náležitou míru, náležitý počet, celý, dokonalý, úplný]. Zemříti „stár a pln dnů“ [Jb 42,17] bylo pokládáno za doklad Boží přízně [sr. Gn 15,15; 25,8; 35,29; Ex 23,26; Sd 8,32; 1Pa 29,28]. Neboť plnost dnů znamenala naplnění ovocem života, dosažení všeho, čeho si člověk od tohoto života může přát [Ž 92,13-15; Jr 17,8; sr. Jb 5,26], kdežto násilná nebo předčasná smrt znamenala zlořečenství [1Kr 2,6]. Vtělené Slovo, jediný Syn od Otce, je podle J 1,14 naplněn božskou *milostí a [tím i] *pravdou. To je nejstručnější vyjádření významu Ježíše Krista pro věřícího [sr. J 1,16]. – Zatím co věřící jsou naplněni Duchem sv. [Sk 6,3; sr. Ef 1,23] a tudíž také věrou [Sk 6,5], dobrými skutky [Sk 9,36], dobrotou [Ř 15,14], ovocem spravedlnosti [F 1,11], jsou nevěřící plni vší lsti, nešlechetnosti [Sk 13,10], závisti, vražd, svárů, zlých obyčejů [= podlosti, Ř 1,29]: oči mají plné cizoložnic [2Pt 2,14]. Evangelium je zvěstováno proto, aby věřícího posluchače naplnilo dokonalou [plnou] radostí [J 15,11; 16,24; 17,13; 1J 1,4; 2J 1,12] a věřící kazatel musí zápasit v modlitbách, aby ti, mezi nimiž pracuje, plnili dokonale ve všem vůli Boží [Ko 4,12 překládá Škrabal: „Abyste byli naplněni veškerou vůlí Boží“, Žilka: „Abyste stáli jako dokonalí a přesvědčení, ať je vůle Boží jakákoli“, sr. Ko 1,9] a tak se blížili „k míře vzrůstu Kristovy *plnosti“ [Kral. „v míru postavy plného věku Kristova“ Ef 4,13]. Ko 2,10 podle Kral. jsou věřící v Kristu „doplněni“, t. j. Kristem naplněni [Žilka: „V něm jste i vy dosáhli plnosti“, sr. Ef 1,23; 3,19]. K tomu je ovšem třeba plné jistoty víry [Žd 10,22, sr. 1Te 1,5; Žd 6,11], aby i skutky byly úplné, dovršené před Bohem [Zj 3,2, sr. 2K 10,6], a člověk mohl přijmouti plnou mzdu [Kral. odplatu 2J 1,8]. I věřící totiž je v nebezpečí, že mu srdce naplní satan [Sk 5,3].