Heslo
Plinouti, plíti
Plinouti, plíti [stč. = plivnouti, plivati]. Plivnutí do tváře je jedno z největších pohanění [*Hanba], jež může Izraelec utrpět nebo způsobit. Každé pohanění působí pohromu člověka [sr. Ž 69,21], ale plivnutí do tváře vylučuje ze společenství nejen tehdy, když ten, kdo se tohoto činu dopustil, byl kulticky nečistý [Lv 15,8], ale i tehdy, stalo-li se tak „obřadně“ jako výraz opovržení nad člověkem, jenž odepřel svou příbuzenskou povinnost [Dt 25,9]. Takový člověk byl vyloučen ze společenství až na sedm dní [Lv 15,8; Nu 12,14; Jb 30,10]. To nám vysvětluje hloubku pohanění, jež před svým ukřižováním snášel Ježíš [Mt 26,67; 27,30; Mk 15,19; sr. Iz 50,6]. Na druhé straně byla ve starověku slina pokládána za léčivou. Starověcí lékaři užívali tohoto prostředku velmi často. Dějepisec Tacitus vypravuje dokonce o císaři Vespasianovi, že v Alexandrii uzdravil slepého použitím sliny. Tohoto způsobu užil i Ježíš, snad aby utvrdil víru nemocných [Mk 7,33; 8,23; J 9,6].