Heslo
Pleva
Pleva. Obilí bylo ve starověku mláceno [*Mlácení] různým způsobem a rozmanitými nástroji a pak přehazováno, aby zrna byla oddělena od „řezanky“ [krátké rozlámané slámy, jež vznikne po přejíždění starověkých mlátiček po obilí] a plev, t. j. obilních šupin. Zrna byla navršována do „stohů“ [Rt 3,7; Pís 7,3], t. j. polokulovitých hromad; „řezanky“ se užívalo jednak ke krmení dobytka [Kral. hebr. teben překládají jednak sláma Gn 24,25.32; Sd 19,19; 1Kr 4,28, jednak plevy Iz 11,7; 65,25], jednak k utužování cihlářské hlíny [Ex 5,7.10-13]; plevy [tři různé hebr. výrazy] byly ponechány na pospas větru [Ž 1,4] nebo spáleny [Iz 5,24; 47,14] nebo míchány s hnojem [Iz 25,10]. Není divu, že hříšníci jsou přirovnáni k p-ám [Ž 35,5; Iz 17,13; 40,24; Jr 13,24] právě tak jako kázání falešných proroků [Jr 23,28, sr. 1K 3,10-13] na rozdíl od zdravého zrna Božího slova. Také Boží soud je přirovnáván k pálení plev [Mt 3,12; L 3,17].