Heslo
Péče, pečování, pečovati
Péče, pečování, pečovati. Stč. význam těchto výrazů je velmi bohatý: starost o něco, obavy před něčím, strach, bedlivost, ochrana, opatrování, úsilí o něco [opak: o něco nedbáti, něco ignorovati] a j. Ve SZ je tak přeloženo mnoho různých hebr. výrazů, které významovou širokost stč. pojmů péče, pečovati jen dotvrzují. Sd 13,12 je výrazem péče přeloženo hebr. mišpát, které může znamenat rozhodnutí, řízení, soud Boží [sr. Př 16,33; Ex 28,15], ale také způsob [2Kr 1,7]. Manue se ptá, jaký bude způsob dítěte, aby bylo správně vychováváno [sr. Př 22,6], a jaké bude jeho povolání. U Jb 21,21 je tak slovem péče přeloženo hebr. chéfes [= libost, zájem, sr. Ž 1,2]. Hebr. šámar v Dt 4,15 znamená hlídati, opatrovati, ostříhati [Dt 4,9; Jr 31,10], býti na stráži. Hebr. dáraš [= znovu a znovu šlapati cestu, vyhledávati, hledati Lv 10,16; Am 5,14; Jr 29,7; ptáti se Dt 22,2; starati se] překládají Kral. v Dt 11,12 pečovati. Stejně hebr. šít leb = přiložiti, zaměřiti srdce v Jb 7,17; Př 27,23. Hebr. jáda' [= znáti] je přeloženo v Př 12,10 výrazem pečovati. Stejně hebr. bákaš [= hledati, toužiti, žádati] v Př 29,10. Hebr. chárad [= třásti se Ex 19,18, lekati se Rt 3,8] překládají Kral. v 2Kr 4,13 pečovati. A konečně v Ž 40,18 tak překládají hebr. chášab = mysleti, přemýšleti [„Pán myslí na mne“]. Všecky tyto výrazy vyjadřují to, co míníme pojmem starost o něco, úzkost o něco nebo před něčím, silný zájem o něco. Nejen člověk má starost, ale i Bůh [Dt 11,12; Jb 7,17; Ž 40,18].
NZ má několik řeckých výrazů, jež Kral. překládají pečovati, pečování, péče: 3. os. sing. melei = záleží na něčem 1K 9,9; 1Pt 5,7; sr. L 10,40; v 1K 7,21 překládají Kral. totéž sloveso „nedbej na to“, Žilka „nic si z toho nedělej“, sr. Sk 18,17; epimeleisthai = starati se o něco nebo někoho, L 10,34n; 1Tm 3,5; fronein = míti zájem na něčem, pamatovati na někoho, F 4,10; Ko 3,2; pronoein = předvídavě se starati, mysliti předem, 1Tm 5,8; hlavně merimna = starost, úzkost [Mt 13,22; L 21,34; 2K 11,28; 1Pt 5,7]; merimnán = míti úzkostlivou starost [L 10,41; 1K 7,32nn], usilovati o něco s úzkostí [Mt 6,25-34], zvl. vzhledem na budoucnost [Mt 6,34].
Mt 6,25-34; F 4,6; 1Pt 5,7 varují jednak před falešným zaměřením lidského úsilí a pečování, jednak před nedůvěřivou úzkostí v oprávněném usilování a pečování. Mt 6,33 se svým „nejprv“ ukazuje, kterým směrem se má brát lidské úsilí a jak máme těmto výstrahám rozumět. NZ staví proti sobě „péči o to, což jest Páně“ a péči „o věci tohoto světa“ [1K 7,32nn; „pečování tohoto světa“, Žilka „časné starosti“, Mk 4,19; „pečování o tento život“, Žilka „starosti o živobytí“, L 21,34], ale ne v tom smyslu, že se věřící vůbec nemá starat o záležitosti všedního života [sr. 1K 4,12; Ef 4,28; 1Te 2,9; 4,11; 2Te 3,10.12], nýbrž že že nemá úzkostlivě pečovat o „život svůj“ ani o „tělo své“ [Mt 6,25]. Souzen bude ovšem podle toho, jak pečoval o život a tělo druhých [Mt 25,35-45; 1K 12,25; 2K 11,28; F 2,20; 1Tm 5,8]. Ale to už patří do oblasti onoho „úsilí“, hledání království Božího a jeho spravedlnosti, o němž je řeč u Mt 6,33. Není v tom ovšem všecko, ale péče o život a tělo druhých je jedním z důsledků tohoto hledání. „Usilovat“ o království Boží znamená v podstatě žít jistotou, že patříme už nyní onomu budoucímu věku, jenž se v Kristu prolomil do tohoto světa [sr. 1K 7,29-31] a jehož plné zjevení očekáváme [L 21,34]. Kristus je zárukou toho, že nám budou dány všecky věci, kterých potřebujeme [Ř 8,32]. Proto je křesťanova „péče“ zbavena vší úzkostlivostí a strachu. Nejen proto, že je si vědom své bezmocnosti a marnosti při vyměřování a zajišťování života [Mt 6,25.27, sr. L 12,15-21] a že úzkostlivou starostí propadá tomuto světu [Mk 4,19; L 21,34], ale hlavně proto, že smí pro Krista uvrhnouti všecku starost s díkůčiněním na toho, který jako Otec pečuje o všecko v přírodě; jak by mu nezáleželo na těch, kteří uvěřili evangeliu? [Mt 6,30; F 4,6; 1Pt 5,7]. On sice nezaručuje, že budou splněna všecka naše přání [Mt 7,7-11], ale ví lépe než my, čeho potřebujeme [Mt 6,32]. Věřící člověk se má spokojit s tím nejnutnějším [L 10,41n].