Heslo
Pošmourný, pošmuřovati
Pošmourný, pošmuřovati, stč. = zakaboněný, zachmuřený, zamračený, pokrytecký; kaboniti se, přetvařovati se [Mt 6,16]. V Ko 2,23 Kraličtí slovy „pokora pošmourná“ vystihují jediné řecké slovo, které jinde překládají prostým „pokora“. Žilka tu překládá: „Dává si to jméno moudrosti, ale není to než libovolné pobožnůstkářství, „pokořování sebe a týrání těla.“ Škrabal: „Mají zdání moudrosti ve zvláštním uctívání, v pokořování a nešetření těla“. Hejčl-Sýkora: „Činí dojem moudrosti jako projev „zbožnosti, pokory a umrtvování těla““. Slovem „pokora“ tu apoštol myslí na svémocnou askesi, t. j. vnější pokořování až trápení těla odpíráním jeho přirozených potřeb. Tím se mělo podle mínění kolossenských bludařů gnostického rázu dojít k povznesení mysli k božstvu a ke styku s andělskými bytostmi, ale apoštol ironicky praví, že právě taková askese je ve skutečnosti jen „ukájením tělesnosti“ [Žilka].