Praviti

Praviti má často hlubší význam než tomuto výrazu dnes dáváme. Zvláště tam, kde kral. překládají hebr. nᵉ um [= výrok, vyhlášení, předpověď]. Obsah tohoto výrazu je patrný čtenáři hebr. textu na př. 2S 23,1nn. Tam Kral. hebr. výraz nᵉ um dávid [= výrok Davidův] překládají „Řekl David“. Další verš pak praví, že Duch Hospodinův mluvil v něm [Davidovi], t. j. byl uchvácen mocí Ducha, což se projevilo v prorockém výroku. Jde ve skutečnosti nikoli o výrok Davidův, nýbrž o výrok, prohlášení Boží, které si našlo výraz v Davidově slově. Tak je tomu všude tam, kde *proroci ke svému výroku přidávají formuli nᵉ um jahvé, Kral. „praví Hospodin, dí Hospodin“ [Gn 22,16; 1S 2,30; Iz 1,24; 56,8; Jr 23,31; Ez 12,25; Oz 2,16; 11,11; Am 2,11; 3,10; 6,8.14; 9,13; Za 12,1]. Jde tedy o výrok Boží, vdechnutý prorokům. Místo nᵉ um se též užívalo dábár [= *Slovo, Oz 1,1; Mi 1,1 a j.], jež se stalo odborným výrazem pro Boží oslovení [2S 7,4n], pro zjevení Boží neodvolatelné a prosazující se vůle v životě jednotlivce [1Kr 17,2.8; 2Kr 9,36; L 2,29; 3,2] i národů [1Kr 2,27]. *Mluvení, mluviti.

Toto SZ pozadí je patrno v NZ zvláště tam, kde jde o výroky Ježíšovy. On jako vtělené *Slovo pronáší výroky s absolutní platností a s nárokem na poslušnost [Mt 5,22.28; 10,27; 18,22; 21,21; Mk 2,11; 13,37; 14,14; J 3,12; 8,25; 16,7; Zj 2,12.18; sr. 1K 7,12].