Heslo
Paschur
Paschur [prý egypt. „podíl Horův“].
1. Syn Malkiáše, královského prince [Jr 38,6], žijící v době krále Sedechiáše, přední kníže a dvorní hodnostář [Jr 21,1; 38,1; Neh 11,12]. Sedechiáš jej poslal o radu k Jeremiášovi v době obležení Jerusalema Nabuchodonozorem. P. o něco později žádá krále, aby dal Jeremiáše usmrtiti jako vlastizrádce [Jr 21,1; 38,1].
2. P., syn Immerův, kněz, přední správce domu Hospodinova [Jr 20,1-6] za vlády Joakimovy. I tento P. choval se k Jeremiášovi nepřátelsky. Ubil Jeremiáše a dal ho do vězení v bráně Benjaminově. Pro tuto nevažnost k prorokovi nazval ho Jeremiáš *Magor missabib. j. „strach všude vůkol“, jako by řekl: „který se všude báti a lekati musíš, jsa úzkostmi víc než otočen“ [Kraličtí ve Výkladech]. Předpověděl mu, že bude odveden do zajetí babylonského a tam zahyne.
3. Otec Gedaliáše, odpůrce Jeremiášova [Jr 38,1].
4. Zakladatel kněžské rodiny, jejíž členové se vrátili z babylonského zajetí [Ezd 2,38; Neh 7,41 a snad také 1Pa 9,12]. Někteří z jeho potomků na podnět Ezdrášův zapudili své pohanské manželky [Ezd 10,22].
5. Kněz, jenž jménem své rodiny stvrdil nařízení, zakazující sňatek s cizinkami nebo cizinci, a přikazoval zachovávání Zákona [Neh 10,3].