Heslo
Ponoukati, ponuknouti
Ponoukati, ponuknouti, pobídnouti, namluviti, podnítiti, puditi, nabádati, ale také dáti znamení, pokynouti. Jr 25,30 myslí na radostné, nejspíše rytmické pokřiky vinařů při šlapání hroznů [sr. Jr 48,33; Iz 16,10; 63,1-6], jimiž se při práci povzbuzují. Ponoukati, popuzovati [ke zlému] může člověk [1Kr 21,25; Mk 15,11], ale i satan [2S 24,1]; i pohled na hvězdy je s to svésti člověka k modlářství [Dt 4,19]; zneklidňovati, působiti na něho může Duch Hospodinův [Sd 13,25; L 2,27]. Zajímavý je obraz o ponoukání Hospodinově v Dt 32,11. Přírodopisci vykládají, že orlice vytahuje z hnízda, spleteného z trní, všecky měkké součásti [peří, srst, trávu a pod.], aby donutila mláďata k létání a opuštění hnízda. Povzbuzovati může srdce, osvícené Boží moudrostí [Ex 35,21; 36,2]; ústa, která chtějí jíst, podněcují k práci [Př 16,26], žádost duše vede k neuvědomělým činům [Pís 6,11]. Ve všech citovaných místech je užito pokaždé jiného hebr. výrazu. U L 5,7 jde o pokynutí tovaryšům. Ponoukati v 2Tm 4,2 znamená naléhati, trvati na něčem [řecky efistamai]. 1Te 4,16 překládá Žilka: „Sám Pán sestoupí s nebe, jakmile zazní výzva (Kral. : se zvukem ponoukajícím), jakmile se ozve hlas archanděla a Boží polnice.“