Heslo
Pochlebenství, pochlebně, pochlebný, pochlebovati
Pochlebenství, pochlebně, pochlebný, pochlebovati. Tak překládají Kral. ve SZ několik hebr. výrazů, znamenajících bezobsažnost, marnost, nicotu, lež, faleš [šáv': Ž 41,7 překládá Zeman: „Přijde-li kdo na návštěvu, mluví věci plané“, t. j. předstírá účast], svůdné lichotky [pátá = lichotkami oklamat, Ž 78,36], něco hladkého, kluzkého, libého, lahodného [chlk Jb 17,5; Ž 36,3; Př 29,5; Iz 30,10; Dn 11,34 „připojí se pochlebně“ = ze lsti, na oko]. V Ž 10,3 je tak přeloženo hebr. bárak [= žehnati]; Zeman uvádí tyto překladatelské možnosti: „Bezbožník žehná zištnému, Hospodinu se rouhá“ nebo „Zištný žehná [a] rouhá se [současně] Hospodinu“, nebo „Lakomec si pochvaluje, Hospodinem povrhuju“.
Pavel v 1Te 2,5 hrdě prohlašuje, že ve své práci nikdy nepoužil nízkých prostředků ani lichotivých slov po způsobu hellenistických řečníků, protože mu nešlo o zalíbení lidem, ale Bohu [sr. Ju 1,16 s Lv 19,15; Dt 10,17; Jb 22,8].