Heslo
Pošlapati
Pošlapati, rozdupati nohama nebo kopyty, šlapati [o hlíně Iz 41,25], výraz nejhlubšího opovržení [1S 2,29; Iz 14,19] a ponížení [Iz 10,6; 22,5; 28,3], ale také naprostého vítězství a zničení [Ž 44,6; 60,14; 91,13, sr. s L 10,19; Pl 1,15; Mal 4,3]. Mt 5,13 mluví o pošlapání soli. Souvisí to snad s tím, že soli se užívalo ke zvýšení žáru v topeništi; časem však tato sůl ztratila nejen svou slanost, ale i chemickou působivost a spíš dusila než podněcovala žár; proměnila se v tvrdou hmotu, jež byla [a je doposud v Palestině] prostě vyhazována na ulici. Žd 10,29 varuje před pošlapáním Syna Božího. Jestliže neposlušnost slov andělských [Žd 2,2n] a pohrdání mojžíšovským Zákonem vedlo k nejtěžším trestům [Ex 31,14; Lv 17,14; Dt 17,2-7] po dosvědčení dvěma nebo třemi svědky [Dt 17,6], čím více svévolné hřešení, zejména odpadnutí a zapření toho, jenž poznal Boží pravdu v Ježíši Kristu [sr. Žd 6,6]! Takové počínání je výrazem pohrdání Synem Božím a jeho krví, jejíž účinnost křesťan zažil na sobě [Žd 9,14n; 10,10] pod vlivem Ducha sv. [Žd 6,4]. Je to rouhání Duchu sv. [Mt 12,31].