Provoditi, stč. ve smyslu páchati, činiti, jednati, prováděti [Sd 19,23; Ž 31,24; 52,4; 71,19; Iz 32,6; 58,3; Ez 18,12; Ab 2,5; Sk 8,9]. „Moc p.“ [Ř 7,5] = působiti. Ve smyslu doprovoditi [Sk 20,38], ve smyslu provésti skrze něco [na př. oheň, t. j. modlářsky obětovati 2Pa 33,6; Ez 20,26.31, sr. 16,20n].