Převrácenec, převrácenost, převráceně, -ý

Převrácenec, převrácenost, převráceně, -ý, stč. = zvrhlík, zvrhlost, zvrhle, ale také odpadlík [od víry, lat. apostata], odpadlictví. Kral. tak překládají množství výrazů, jež označují nevěrnost, věrolomnost [bágad, Ž 69,6; 25,3; 78,57; 119,158; Př 13,2.15; 25,19], potlačování práva [mutté Ez 9,9], vzpouru [páša', péša' 1S 24,12; Př 29,16; Iz 48,8; 58,1; Dn 9,24; Oz 8,1], překrucování [sélef Př 11,3; 15,4], útisk ['avvátá Pl 3,59], hříšnost ve smylu odchýlení od Boha ['ává Dn 9,5; 1S 20,30; Př 12,8], odchýlenost, zvrácenost [Př 2,32; Iz 30,12], falešnost, pletichářství [tahpúká Dt 32,20; Př 2,12.14; 8,13; 10,31nn; 16,28.30; 17,20; 23,23], klamavost, podvodnost, záludnost ['ikkeš, 'ikkᵉšút Dt 32,5; Ž 18,27; Př 4,24; 101,4; Př 11,20; 19,1; 22,5; 28,6], nepoctivost, nespravedlnost ['avlá Iz 59,3], neštěstí, bídu ['ámál Jb 4,8], chtivost, to, co přináší neštěstí, pád, zkázu [havvá Ž 38,13; 55,11; 94,20; Př 17,4], odpadlictví [mᵉšúbá Jr 5,6], ústup [súg Př 14,14], tvrdošíjnost, vzpurnost [káše Sd 2,19], pokroucenost ['ákaš Jb 9,20; Př 28,18], úkladnost [pátal = zaplésti (se) 2S 22,27; Př 8,8], převrácení vzhůru nohama [háfak Iz 29,16], překroucení ['ákal Ab 1,4] a bezbožnost, rouhavost [ráša' Ž 71,4]. Společným jmenovatelem všech těchto výrazů je právě to, co vyjadřuje české převrácenost, to, co není normální, co je zvrácené, skreslené, znetvořené, ať už jde o poměr k lidem, k věcem nebo k Bohu. Je to něco, co plyne ze vzpoury a odporu k Bohu [Ž 18,27 překládá Zeman: „Záludnému kladeš překážky“, sr. Lv 26,23n; Ř. 1,28 podle Škrabala: „Vydal je Bůh v nesprávné smýšlení“]. Pavel předvídá, že v církvi povstanou „muži, kteří budou mluvit řeči převrácené, aby za sebou strhli učedníky“ [Škrabal Sk 20,30] a Tt 3,11 napomíná: „Člověka sektářského po jednom a druhém pokárání odmítej, neboť víš, že takový člověk je zvrácený a hřeší“ [Škrabal]. *Převraceti.