Domácí předměty

V Palestině užívány jednodušší klíče původem z Egypta; v Novém zákoně v přeneseném smyslu.

Schod nebo schodiště; užívalo se u domů na východě k výstupu na plochou střechu.

Ze všech olejoplodných rostlin je v bibli nejčastěji uvedena oliva, výtěžek palestinských žní.

Kus vykvašeného těsta schovávaný z předcházejícího zadělávání; zakázán při obětech zápalných.

Důležitá složka výživy na východě; v Novém zákoně obraz zvěsti pro začátečníky v křesťanství.

Povšechně nádobí, nářadí, náčiní z kovu, kamene, kůže, dřeva nebo hlíny; mnohé sloužilo kultu.

Nejobvyklejším nápojem starých Izraelců byla voda, někdy mléko, ocet nebo víno.

Součást hradeb a opevnění města; Bůh a jeho jméno jsou v bibli přirovnáváni k útočištné věži.

Různé druhy: pec chlebová, tavěcí na kovy, tyglík, vápenice, hrnčířská i cihlářská.

Různé nápisy ve Starém i Novém zákoně: na hrobě, fylakterie, mince a nápis na kříži Ježíšově.

Ve starověku kus vyleštěného bronzu; v Novém zákoně obraz nedokonalého duchovního vidění.

Užíván k slazení, v lékařství, kosmetice i v kultu; země oplývající mlékem a strdí.

Staročesky provaz, oko, smyčka, léčka, past všeho druhu; přeneseně o nástrahách ďáblových.

Kus pryskyřnatého dřeva nebo látky nasáklé olejem; obraz Božích soudů a přítomnosti Boha.

Měděná nádoba ve stánku úmluvy a v chrámě, v níž si kněží před obětní službou mývali ruce.

Prodělala na východě celou stupnici vývoje; v jerusalemském chrámu byly lampy ze zlata.

Jméno jednoho ze dvou měděných sloupů, které postavil Šalomoun na levé straně síně chrámové.

Království nebeské přirovnáno k hořčičnému zrnu; pšeničné zrno obrazem vzkříšení.

Lis na víno; kamenné kádě vytesané do skály, kde se hrozny šlapaly a lisovaly kládou.

Dva kolmé obrubové trámy, na nichž jsou upevněny dveře; starověk jim přisuzoval zvláštní význam.

Těsto na chléb z pšeničné či ječné mouky; u Pavla obraz varující před kvasem hříchu ve sboru.

Vedle prstenu znakem důstojnosti nebo úřadu; pastýř míval dvě: k opírání a k obraně.

Na východě obyčejně ploché, opatřené zábradlím; hodily se ke skladování plodin, modlitbě.

Zřetelné znamení vztyčené na stožáru; mohla být vojenským praporem nebo příležitostným znamením.

Nevydělaná, ke psaní upravená zvířecí kůže; jméno má snad od Pergamu v Malé Asii.

Okrouhlá nádržka v chrámě jeruzalémském k umývání pro kněze, zhotovená Šalomounem.

V Novém zákoně Ježíš nazývá sebe dveřmi ovcí; Bůh otvírá dveře víry a slovu pro kázání.

Vyráběna z rostlinných olejů s vonnými přísadami; důležitá v péči o tělo, lékařství i kultu.

V Palestině byla přepychem; chudí a pocestní spávali na zemi přikrytí pláštěm.

Posvátné roucho pro nejvyššího kněze, charakteristický odznak jeho hodnosti a úřadu.

Hebrejské slovo znamená vlastně truhlu, bednu, schránu; koráb Noemův měl 3 poschodí.

Stavění domu, stavba, budova; ve 2K 5,1 dům od Boha jako obraz věčného těla v nebesích.

Odznak úřední hodnosti; ozdoba mužů i žen, korálová či kovová; také pouta vězňů a ďábelníků.

Izraelské domy někdy mívaly okna do ulice; otvory asi 50x50 cm, uzavřené dřevěným mřížováním.

Los či kamínek, který nosil velekněz v náprsníku soudu; poznával jím vůli Boží.

Obilní šupiny oddělené při mlácení; plevy ponechány větru nebo spáleny; hříšníci jsou k nim přirovnáni.

Kelímkovité a pohárkovité misky, některé s nožkou; obrazem blahoslaveného života i utrpení.

Ochrana, amulet; schránky s citáty Zákona, přivazované farizeji na čelo a levé rámě při modlitbě.

Řecky hyalos ve Zj 21; známo Řekům už od Herodotových dob a Egypťanům v 17.-20. dynastii.

Hebrejsky efod; posvátné roucho nejvyššího kněze, později všech kněží; krátký pestře tkaný oděv.

Hrubá látka tmavé barvy z velbloudí nebo kozí srsti; v době smutku nošena na holém těle.

Staročesky mošt, víno nově vytlačené; šťáva ještě zcela nevykvašená, ukládaná do velkých džbánů.

Chudým stačila rohožka nebo kůže; v Palestině postele až v době královské, assyrského typu.

Staročesky veřeje nebo spodní práh u dveří; snad odborný stavitelský výraz pro násloupí s vlysem.

Nádoby obyčejně hliněné, někdy kamenné; ženy nosívaly vodu ze studně ve věderci na hlavě.

Kyselé víno, méněcenný lidový nápoj v horkých krajinách utišující žízeň a horečku; příděl vojáků.

Kus rozbité hliněné nádoby; obrazně něco bezcenného nebo suchého; střepy sloužily i ke psaní zpráv.

Vyvýšená stolice s opěradly; k Šalomounovu trůnu se vystupovalo po šesti stupních se lvy.

Staročesky nádoba, urna; v 1Te 4,4 obraz vlastního těla jako schránky duše, v 1Pt 3,7 ženy mdlejší osudí.

Bochník, oplatka, k bohoslužebným účelům z nejjemnější mouky; mohl být smažen či zadělán s olejem.

Vše, co slouží k uzavření něčeho; nejčastěji otesaný dřevěný hranol, jímž se zastrkovala vrata.

Čtvercová kapsa na prsou nejvyššího kněze osázená dvanácti drahými kameny; v něm uloženy urim a thumim.

V Ezd 7,22 hebr. bát = míra pro tekutiny; v Lachis nalezeny nádoby o obsahu 442 l, obvyklý bát 40 l.

Nádoba k pití, číše; obrazně o obsahu kalicha, příjemném či hořkém údělu; kalich dobrořečení při večeři.

V chrámu 13 nálevkovitých pokladnic na dary; u Mt 27,6 míněn chrámový poklad z dobrovolných darů.

Ve starém Orientě ženich platil otci nevěsty poplatek za pracovní sílu, kterou ztrácel.

Staří Izraelci užívali kotlíků v domácnosti i ve svatyni; v domácnosti kotlíky hliněné.

Pytlík na peníze nebo stříbrné hrudky; obvykle se nosily peníze v opasku.

„Sbílená stěna“ oprýská větrem; obraz těch, kteří se neoprávněně vydávají za proroky.

Kultická nádoba se širokým otvorem na mouku k suché oběti, ze zlata, stříbra nebo bronzu.

Sušený tvaroh; rozetřen a smíchán s vodou poskytuje osvěžující nápoj; v Jerusalemě údolí sýrařů.

Bochník z mouky pšeničné či ječmenné, kulatého tvaru; nebyl krájen, nýbrž jen lámán.

Kozí srst jako součástka oběti na stánek úmluvy; zhotovovaly se z ní houně a hrubé látky na oděv.

Staročesky měděná nádoba, mísa, umyvadlo; bronzové či hliněné na krev či umývání.

Hebrejsky sémed, pár volů spřažených jhem; též plocha země zoraná za den, jitro.

V hebrejském textu věž; vyvýšené místo, aby mluvčí byl viděn a hlas se lépe rozléhal.

SZ Orientálec zpracovával mléko jinak; lze překládati též 'smetana' nebo 'kyselé mléko'.

Měděný had; slovní hříčka; pojmenování Mojžíšova hada; zničen Ezechiášem pro modloslužbu.

Dřevěná vrata bran města; později pobíjena měděným či železným plechem proti zapálení.

Z italsky; vodní nádrž hruškovitá, vyzděná či vytesaná ve skále na dešťovou vodu.

Část opevnění vybíhající z hradeb; stanoviště strážných; přeneseně symbol pevnosti, ochrany.

Vak, váček, v němž bylo nošeno závaží nebo vzácné kovy; v Novém zákoně též měšec na peníze.

Hebrejsky 'ét; kovové rydlo, rafije k vyrývání písmen; v Jeremiášově době už rákosové.

Hebrejsky cháláb = tuk, tučnost; hnětení měchu, až se objevily hrudky másla u hrdla.

Většinou kožené měchy, někdy hliněné; Bůh shromažďuje slzy svých věrných do lahvice.

Většinou hudební či válečné; Iz 18,2 lehké lodice z papyru; přeneseně o nástrojích hněvu.

Staročesky třtina, rákos; v Mt 27,48 lehká tyč z pevného rákosu (Arundo donax).

Káď; v Oz 3,1 však hrudy hroznů, slisované do koláčů.

Staročesky ústa, hrdlo nádoby, ústí, otvor; ozdobený válcový nástavek pod umyvadlo.

Malá přenosná kovová nádobka na řeřavé uhlíky a kadidlo ke kadění; u Šalomouna ze zlata.

Kožený vak z koziny pro nejnutnější cestovní potřeby; učedníci ji nesměli brát.

To, co se pod něco podkládá; Šalomoun ulil 10 čtyřhranných podstavců se 4 koly pro umyvadla.

Staročesky stožár, sloup, hůl, tyč; Mojžíš nařízen vyzdvihnout měděnou sochu hada na kůl.

Větší plochý talíř; izraelská knížata obětovala stříbrné mísy na vybavení stánku.

Splav, jez, hráz; v Iz 22,11 nádrž v jižním Jerusalemě; 'stav manželský' = manželství.

O koláčích z tlačených fíků k léčbě; o spékajících se hroudách země, jimiž se zahazuje hrob.

Tři hebr. výrazy: umyvadlo/kotel, plochá pánev k smažení a pečení, menší pánev.

Z lat. list, krátké psaní; Jr 32 smluvní listina psaná dvojmo, řezem rozdělena.

Podnožní stolička, stupadlo; chrám, země a truhla smlouvy jsou podnoží noh Hospodinových.

Žíněné roucho, pytlovina z kozí či velbloudí srsti; nošeno na znamení smutku a pokání.

Dvě součástky starověkého přástevnictví; na kuželi byl len či vlna, nit se vedla na vřeteno.

V Janově vidění před trůnem Božím; básnický popis průhledného prostoru slávy Boží.

Kožená lahvice na vodu a víno z kozí kůže; kovářský měch ze dvou vaků; pracoval měchošlap.

Hebr. bór = něco, co čistí; žíravina z mydlice, slanorožce, slanobýla; s olejem mýdlo.

Chléb upečený pod popelem na rozpálených kamenech; po chvíli obrácen a znovu zahrabán.

Staročesky oharek, ohořelé poleno; v Iz 7,4 přirovnáni králové Rezin a Pekach.

Překlad tří hebrejských výrazů: ložní pokrývka, umělejší přikrývka či koberec, stanová látka.

Pražením a drcením obilí; ječná pro oběť horlivosti, pšeničná pro oběť suchou.

V Jb 40,26 druh kopí (harpuny) vrhaného při lovu velkých ryb; vydávalo zvonivý zvuk.

Rakev; truhla smlouvy, svědectví, Boží, Hospodinova, archa; též pokladnice.

Z němčiny šátek na hlavu, závoj; v Iz 3,23 řasnaté splývavé roucho z průhledné látky.

V Jr 5,10 Kral. cimbuří, ale hebr. nᵉtíšót = výhonek; spíš zeď vinice s úponky.

Z němčiny plachta, rouno; vnější svrchní oděv zastupující plášť, ze čtvercového kusu plátna.

Staročesky mučicí nástroj; v Ž 106,38 hebr. 'ásáb spíše tvořiti, zobraziti = pohrdlivě modla.

V Nu 4,14 hebr. já'ím = lopata; v Iz 14,13 matté' = koště.

Tkalcovský; nejstarší typ stavu má vodorovnou osnovu; v Soudců 16,13 vratidlo vyhazuje člunek z jedné strany na druhou.

Hebr. výrazy: džbán k vodě, pohár, misky; zhotovovány z hlíny a páleny.

Podle Köhlera tavicí pec s otvorem; obraz neštěstí, jež postihne Judu ze severu.

Staročesky něco točeného jako náhrdelník; nošen ženami i muži; perly či korály.

Kamenná nádoba pro drcení obilí či koření; horní kámen otáčel se v spodní prohlubni.

Každý kmen putující po poušti měl svůj vlastní praporec; podmaňující sílu.

Mříž okenní; pletivo z řetízků na hlavicích sloupků; něco udělaného na způsob mříže.

„Zpředu i zezadu“ v Ez 2,10 a Zj 5,1; svitek psaný i po hřbetní straně, což bylo neobvyklé.

Příční dřevo (lišta) vázající prkna; v Ex 26,26 trámec provlékaný kroužky stánku.

Těžká látka protkávaná zlatými nitkami, podobná brokátu; též drahocenná látka purpurové barvy.

Hebr. 'ašíšót, jindě lahvice či kádě; snad hrozny stlačené v podobu koláčů.

Dřevěný rám, jímž byly vězni sevřeny nohy; někdy s řetězy na ruce a krk.

Vlastně závoj; v Iz 3,19 ze dvou částí, jedna kryje obličej, druhá splývá na záda.

Snad 'stánek, oltář'; planeta Saturn; uctívána Assyrskými, převzata Izraelci.

Velká hliněná dvouuchá nádoba na vodu či obilí; v J 2,6 dvě neb tři míry (38 l).

„Pece“; v Jerusalemě stálo několik veřejných pecí na chléb poblíž věže.

Nádoba na vodu s jedním nebo dvěma uchy; beduini nosí džbány obyčejně na hlavě nebo na rameni.

Hebrejsky kátéf = rameno; nějaká podpěra, která udržovala umyvadlo na pohyblivém podstavku.

Zhotovován z přitesaných kmenů na zdivu; proti dešti chráněn vrstvou větví a udusaného jílu.

Něco vydutého, kulovitého; o vyboulené zdi; v 1. Královské 7,20 snad o vypuklinách hlavice sloupu.

Hebr. sáníp, ovínka, turban; řec. stemma = zelený věnec na šíji obětních zvířat.

Druh inkoustu, snad smytelného; nošen za pasem v 'kalamáři' z rohu nebo kovu.

Vařený pokrm, pochoutka; koláč z pražmy; porce jídla, pohoštění; příkrm k chlebu, ryba.

Staročesky vrchol; různá zakončení sloupů; hruškovité hlavice sloupů.

V Ex 25,31.33 misky v podobě květního kalíšku, jimiž byl ozdoben svícen ve stánku.

Staročesky ochrana, komnata; v Pís 3,9 krytá nosítka; v Oz 9,6 stan; v Jl 2,16 pokojík.

Hliněná nádoba na nošení vody ze studny i na zásobu obilí pro denní potřebu.

Staročesky podlouhlé přikryvadlo ženských prsů; podle slovníků spíše nádobka na voňavku.

Z lat. deska, prkno; kamenné desky Desatera; obrazně 'tabule srdce'.

Staročesky kratiknot na ořezávání a utírání ohořelého knotu, druh nůžek, kleští.

U tkalcovského stavu válec, na němž byla navinuta osnova nebo hotové plátno.

Lékařská oční mast, snad přicházela do obchodu v podobě oválového bochníčku chleba.

„Rozvázat řemení divokého osla“ = pustit jej na svobodu; „svázati řemeny“ = natáhnout do řemenů.

Tenký obětní koláč v podobě placky; jindě Kral. pokruta, koláč.

Dřevěné, rohové nebo kovové pouzdro na rákosová péra s nádobkou na inkoust, upevňované za pasem.

Staročesky dlouhý soudek či kožený měch asi 70 l; míra pro tekutiny = dvojnásobek bátu.

Včelí, rozpouští se při 80°C; v Jb 38,14 pečetní vosk.

Kus úzké kůže, kterým byly připevňovány sandály; rozvazování bylo prací otroků.

Staročesky ssedlé mléko, z něhož se vyrábí sýr; v Jobovi 10,10 srovnání stvoření s mlékem.

Staročesky štůčka = balík něčeho stočeného kolem tyče nebo desky; obyčejně o plátnu (70 loket).

V Izaiáši 44,13 myslí Kraličtí na tesařskou tužku; hebrejsky séred = ostré šídlo nebo rydlo.

Plochá nádoba, jaké užívají beduini v Sýrii k prudkému pečení pokrmů, koláčů a lívanců.

Dveřní závěs, „pant“; v 1. Samuelově 2,8 sloupy, jimiž byla podle starověkého názoru země podepřena.

Z němčiny; o všem, co je obkládáno něčím širokým jako prkny, kameny, deskami, plechem.

Staročesky náboj, silný a dutý díl kola, do něhož jsou nabity špice.

Pomůcka na měření pravého úhlu; v Izaiáši 44,13 spíše označuje jakýsi hoblík nebo dláto.

Z řeckého grafion = pisátko; kovový nástroj, jímž bylo písmo vyrýváno do kamene.

Pšeničná, nejjemnější mouka, podstatná část některých obětí.

Staročesky necky, na nichž se přehazuje obilí; v Iz 30,24 lopata či košatka.

Okrouhlá nádoba, obyčejně třínohá, na níž se něco míchá a praží.

Trojzubec; Karafiát v 2Pa 4,16 vynechává označení „třírohý“, poněvadž v hebr. textu není.

Zkroucený silný, ale ohebný prut nebo kořen, kterým se svazují vory.

Hebrejsky chárít = kabelka, peněženka; ve 2. Královské 5,23 totéž slovo přeloženo „pytel“.

Oharek, otýpka suchého dříví v Žalmu 102,4; hrnec s ohněm u Jeremiáše 36,22.

O stanových kolíkách, jejichž nepohnutelnost se stala obrazem stálosti.

Staročesky ošatka, mísa nebo nádoba ze sítí, proutí nebo slámy, slaměnka, kosatka.

Staročesky z latiny = nožík na péra, perořízek; na přiřezávání třtinového rákosu k písařským účelům.

Staročesky kapuce, jež kryla hlavu a splývala na ramena (podle Gesenia „závoj“).

V Ez 27,6 lodní lavička vykládaná slonovinou jako svědectví o bohatství Tyru.

Staročesky zbraň, zbroj, výzbroj; v Za 11,15 šat, tlumok a pastýřská hůl.

Staročesky poslední díl osnovy, který se po odříznutí utkané látky třepí.

To, co ohořelo, kousek opáleného dřeva, knotu.

Tak překládají Kraličtí řecké failonés ve 2Tm 4,13; jde však o plášť, nikoli o truhličku.

Sponky ke spojování čalounů stánku úmluvy.

Staročesky příjem, movitý statek, majetek, bohatství; v množném čísle nábytky = dobytek.

Staročesky = římsa; u Ez 43,13 jde snad o výšku oltáře.

Staročesky = zábradlí.

Nosítka, na nichž bylo dopravováno tělo zesnulého ke hrobu.

Okované vědro, jímž se vytahuje voda ze studny.

Hliněný kadlub na odlévání litých nádob.

Mošna, patřila k vybavení každého pastýře na východě.

V přesném překladu tříska (proti břevnu, trámu).

Staročesky = náčiní, nářadí, šperky.

Staročesky břev: kláda, trám.

Staročesky deska, prkno.

Krytá nosítka, krytý vůz.

Staročesky (z němčiny) = obroubení, obruba, lemování, třepení.

Dřík, stvol svícnu.

Dřevěná nádoba na zadělávání chleba.

Viz Psán, psáti.

Správněji zpolehadlo = opěradlo.

Zakončená úzkým hrdlem.

Tabulka na psaní.

Viz heslo Kniha.

Staročesky = prosévadlo, síto, řešeto.

Viz Lampa.

Staročesky = vypouklá ozdoba.

Viz Jehelní, jehla.

Třapec. Viz Podolek.

Staročesky, viz Džbán.

Novočesky syreček. Viz Sýr.

Viz Okno.

přesměrování na Balzám

přesměrování na Fík, fíkový strom

přesměrování na Kaditelnice

přesměrování na Had

přesměrování na Houba

přesměrování na Ložce, lože, lůžko

přesměrování na Ložce, lože, lůžko

přesměrování na Jídlo, jísti

přesměrování na Žernov

přesměrování na Truhla

přesměrování na Kámen, kamení

přesměrování na Pres

přesměrování na Sítka

přesměrování na Věderce, vědro

přesměrování na Algumim

přesměrování na Kotel

přesměrování na Kotel

přesměrování na Nádoba, nádobí, nádobka