Čas a kalendář

Kraličtí tak překládají hebrejské kedem = předešlý, pradávný, pravěký.

Radostný svátek novoroční prvního dne sedmého měsíce, ohlašovaný troubením na šófár.

V Novém zákoně vyjadřuje neopakovatelnou událost, zvláště Kristův příchod a jeho obětní smrt.

Začínal toho večera, kdy se objevil srpek měsíce; ve SZ dnem svátečním se zvláštními oběťmi.

Ve smyslu časovém o něčem, co má přijíti nebo právě přišlo; o dni Páně či přítomném věku.

Má dvojí význam: část dne, kdy slunce nejsilněji svítilo, a jižní světová strana.

Začátek izraelského dne; začínal západem slunce, přesněji východem první hvězdy.

V Palestině dvě roční období: zima a léto; horko dosahuje v létě až 50 stupňů C; léto bez bouřek.

Původně slavnost žně, dožínky; obětovaly se první chleby z pšeničné sklizně 50 dní po velikonocích.

Každý padesátý rok, sobota sobot; navrácena svoboda a dědictví, odpočinula i země.

O Kristu: tentýž včera i dnes i na věky; v očích Božích jsou lidé jako den včerejší.

Ve Starém zákoně už za krále Achase; pravděpodobně jehlanec na stupních vrhající stín.

Izraelci dělili noc na 12 hodin a ty ve tři bdění po 4 hodinách; římské dělení na 4 bdění.

Pořád ještě, stále, každým způsobem, ustavičně, odedávna, přece.

Následovalo po svítání, trvalo od východu slunce asi do deváté hodiny; prohlídka drobů obětí.

Klas; starokananejské jméno měsíce zralých klasů; Nisan = březen-duben; první izraelský měsíc.

Pomíjející, bez konečné platnosti; v Žd 11,25 stojí časnost vedle hříšnosti.

Ve smyslu připravený pro někoho, přicházející, co přijde, co se má státi; převážně eschatologický.

Hebrejsky bóker, původně kultický výraz pro věštění z jater za jitra; později doba od východu slunce.

Devátý měsíc hebrejského roku, asi náš prosinec; 25. Kislevu posvěcení chrámu.

Hebr. mazzálót a kᵉsîlîm; snad hvězdy zvířetníku; uctívány jako božstva.

Babylonské jméno 12. měsíce po zajetí; shoduje se s naším březnem.

Staročesky rychle, prudce, v krátkém čase; náhle; rychlý, kvapný, co nejdříve, vbrzku.

Staročesky zároveň, současně, najednou; náhle, hned; v okamžiku.

Sever, severní; protiklad poledne, polední (jih, jižní).

Každého 7. roku se vše vracelo k původnímu stavu; věřitel nesměl upomínati dlužníka.

Akkadské jméno prvního měsíce v roce ('otevření'); přibližně náš březen.

V Mt 27,62 řec. paraskeué; jindě 'den připravování' beránka nebo 'pátek před velikonocí'.

Sivan, třetí měsíc babylonského a židovského roku; náš květen-červen.

Konečně, nakonec; někdy ve smyslu eschatologickém o posledních dnech.

Beránek, ovce, koza, volek toho roku narozený, nemající ještě celý rok.

V hesle Slavnost bylo podáno vše podstatné o svátcích ve Starém zákoně.

Akkadsky tebétu = měsíc propadání, bahnitý měsíc; desátý měsíc izraelského kalendáře (prosinec-leden).

Nádhera květů, jasnost; jméno druhého měsíce izraelského kalendáře, přibližně květen.

Dlouhý věk, vysoké stáří.

Ve smyslu roky.

Co pozdě přichází, roste, zraje; nevzrostlý, slabý, vyčerpaný.

Sobotní; den bohoslužebného shromáždění.

Místo na jižním pomezí pokolení Judova mezi Ezron a Karhaka.

Trvalé deště; sedmý měsíc, jímž začínal občanský rok izraelský.

Z akkadštiny; jméno šestého měsíce (srpen-září), měl 29 dní.

Osmý měsíc židovského roku; jméno znamená „deštivý měsíc“.

Druhého dne.

Starobylost, starobylý. Viz Starodávní, starodávno.

Jedenáctý měsíc židovský. Viz heslo Měsíc.

Jinovatka.

přesměrování na Věčně [věčnost, věčný]; věk [věky, na věky]

Ve smyslu pomalu, pozvolna.

Viz hesla Čas, Den, Eschatologie, Konec, Nejposlednější, Poslední.

Viz Slavnost téhodnů.

Viz Léto milostivé.

Viz Léto milostivé.

Viz Léto milostivé.

Staročesky k večeru.

Staročesky = ve věku.

Rozednívat se.

Novočesky svítání. Viz Den.

Viz hesla Sobota, Sobotní cesta.

přesměrování na Slavnost

přesměrování na Den

přesměrování na Den

Viz Vinař a Slavnost, c).

Viz Slavnost, Svátek.

přesměrování na Léto milostivé

přesměrování na Poledne

přesměrování na Rok