Heslo
Novměsíc
Novměsíc. Nový měsíc začínal toho večera, kdy se objevil srpek měsíce. V oblasti lunárních kultů byl počátek nového měsíce slaven mimořádným způsobem. Také ze SZ vyplývá, že n. byl dnem svátečním [Nu 10,10] se zvláštními oběťmi [Nu 28,11-15] a ovšem i hodováním [1S 20,5]. Den byl slaven právě tak jako sobota [2Kr 4,23; Iz 1,13; Oz 2,11; Am 8,5; Ez 46,1; sr. Ko 2,16]. Sedmý novměsíc [v roce, začínajícím o jarní rovnodennosti, tedy začátek roku podle staršího počítání od rovnodennosti podzimní, jež u Židů zůstala začátkem roku „církevního“], t.j. v měsíci Tisri [hebr. tišrí], byl nařízenou sobotou: kromě zmíněných obětí byla nařízena zvláštní oběť jako příprava ke dni smíření. Slavnostní troubení bylo zvláštního rázu [Lv 23,24; Nu 29,1-6]. Ještě v době Ježíšově se dalo vyhlášení n-e slavnostním způsobem. Když dva hodnověrní svědkové vyhlásili, že zahlédli srpek luny, prohlásila židovská rada posvěcení n-e. Na návrších, zvláště na hoře Olivetské, zaplály ohně, v chrámu pak zazněly veselé hlasy trub. Když bylo zamračeno, byl slaven n. prvního dne po třicátém dnu předešlého měsíce.
Viz též: *Měsíc.