Lampa

Lampa prodělala na východě celou stupnici vývoje. V nejstarších dobách byla podobna našim olejovým nočním lampám s knůtkem: široká, hliněná nádoba, otevřená lasturovitě a jen na jednom místě trochu se sevřenými okraji v jakýsi zobáček, aby knot držel vzhůru. Teprve později se zužoval okraj v jakousi hubičku, ale lampa stále byla otevřená. Této formy lampy se dodnes užívá v Sýrii.

Pod vlivem západu byla i na východě zavedena lampa uzavřená. Byla to kulovitá uzavřená nádobka pouze s jediným otvorem pro nalévání oleje a dlouhým vývodem pro knot. Musela být nošena ve dlani, ježto neměla ucha. Později dostávaly lampy oválovitou podobu. Zvláštností byly lampy s několika hubičkami pro knot anebo lampy v podobě zvířat, např. kachny.

V pozdějších dobách byly lampy zhotovovány z bronzu a mívaly ucha k snadnějšímu držení. Lampy jerusalemského chrámu byly ze zlata [Ex 37,23; 1Kr 7,49; 2Pa 4,20; 13,11; Za 4,2]. Knot býval zkroucen ze lnu; ke svícení se užívalo olivového oleje [Ex 27,20; Mt 25,3]. Kleště sloužily k připravování a čištění knotu [„utěradla a nádobky k oharkům“ Ex 25,38].

V domácnostech bývala lampa umisťována ve zvláštním výklenku ve zdi, aby „svítila všechněm, kteří jsou v domě“. – Tato lampa byla rozsvícena ustavičně [jistý druh „věčného světla“]: sr. v přeneseném smyslu 1Kr 11,36; 2Kr 8,19; Jb 18,6; Př 13,9. Podstavce lamp bývaly obyčejně kamenné. V chrámu Šalomounově byly podstavce [svícny] zlaté.

Egyptské lampy se skládaly z malých skleněných nádob s rourkou pro knot, otočený kolem stébla slámy.

Kraličtí překládají hebr. nér někdy světlo [2S 21,17; Jr 25,10], jindy svíce [Př 31,18] nebo svícen [2Kr 4,10] nebo lucerna [Sof 1,12], většinou však lampa [1Kr 7,49; 1Pa 28,15; 2Pa 4,20n ap.].