Heslo
Dveře
Dveře v přeneseném slova smyslu:
a) „Já jsem dveře ovcí“ [J 10,7.9] lze překládat buď „já jsem d. k ovcím“ [srov. v. 1], t. j. pro pastýře jako duchovní vedoucí sboru, nebo „já jsem d. pro ovce“. Vykladači se kloní k této druhé možnosti, ale musejí předpokládat, že text této Ježíšovy řeči je nějak porušený nebo rozšířený. Palestinské ovčince byly bez d. Pastýř v noci sám ležel v otvoru k ovčinci, takže divá zvěř ani zloděj se nemohli dostat, do ovčince, aby o tom pastýř nevěděl. Slovo Ježíšovo mělo probuditi pocit bezpečnosti údů církve. Ovšem, smysl je hlubší: Ježíš Kristus je jediným zprostředkovatelem spásy, ale také jediným zprostředkovatelem pastýřské funkce [J 21,15-17; Ef 4,11; 1Pt 5,2-5].
b) „Státi u dveří“, „býti ve dveřích“ [Mk 13,29; Zj 3,20] je výrazem pro bezprostřední blízkost [sr. Gn 4,7] a má v Zj 3,20 eschatologický smysl. „Otevříti d.“ poslušností a pokáním [Zj 3,20]. „Bůh otvírá d. slovu“, t. j. dává příležitost ke kázání [Ko 4,3; 1K 16,9; 2K 2,12]. Když Bůh otvírá „d. víry“ [Sk 14,27], je to projev jeho milosti, když zavírá d., znamená to jeho soud [Zj 3,7; Iz 22,22; Mt 25,10; L 13,25]. Kristus má naprosté zplnomocnění k milosti i soudu [Zj 3,7].