Králové

Obhájce lidí; makedonský král Alexandr Veliký, podmanitel Orientu a zakladatel Alexandrie.

Jméno několika králů médských a perských; ve Starém zákoně zmínka o Dariovi Médském a Dariovi I.

Hospodin je mužem; jméno několika osob, zvláště judského krále (836-797) a izraelského krále.

Jahve je On; vojevůdce Joramův, zakladatel čtvrté dynastie severního království v Samaří.

Jméno dvou králů izraelských; Jeroboám I. byl prvním králem říše izraelské po roztržení.

Hospodin se zmocnil; šestý král judský, syn Jehoramův; také osmý král izraelský, syn Achabův.

Král assyrský 746-727 př. Kr., ve Starém zákoně zvaný Púl; dobyl severoizraelské kraje.

Bůh otevřel oči; syn Romeliův, hejtman, uzurpátor trůnu izraelského po zabití Pekachia.

Král assyrský 722-705 př. Kr.; dokončil obléhání Jerusalema a deportoval Izraelce.

Král assyrský, syn Sargonův; oblehl Jerusalem za Ezechiáše, ale pro Boží zasažení odtáhl.

Hospodin je vysoký; syn Jozafatův, král judský, modlář pod vlivem Atalie, dcery Achabovy.

Syn Hadada, boha bouří; jméno tří nebo čtyř králů syrských v Damašku, protivníků Izraele.

Hejtman izraelského vojska, zakladatel třetí bezbožné dynastie; zakoupil horu Šomeron za sídlo.

Král Sálem a kněz Nejvyššího božstva, jenž vyšel vstříc vracejícímu se Abrahamovi.

Syn Manassesa, krále judského; také staroegyptské božstvo slunce a hlavní bůh Théb.

Assyrsky Aššur-achu-iddina, oblíbený syn Senacheribův; vedl vítězné války a zmocnil se Egypta.

Čtvrtý římský císař 41-54 po Kr.; vydal edikty příznivé Židům, ale vypověděl je z Říma.

Druhý římský císař, syn Livie Drusilly, adoptovaný Augustem; vládl od r. 14 do r. 37.

Hospodin dává povstati; druhý syn Joziášův, dosazený faraónem Nechonem, lehkomyslný král.

Král sinearský, připojil se k vítěznému tažení Chedorlaomerovu proti králům sodomskému.

Starší syn Heroda Velikého; po otcově smrti etnarcha nad Judskem, Samařím a Idumeou.

Šulman je vládcem; jméno několika assyrských králů; Salmanazar V. dobyl Samaří po zajetí Ozee.

Třetí král judský po roztržení říše (913-873 př. Kr.); obnovil bohoslužbu Hospodinovu.

Druhý syn Achabův a Jezábel, devátý král izraelský; podporoval modloslužbu zlatých telat.

Třetí a poslední farao z 25. ethiopské dynastie; velel egyptské a mouřenínské armádě proti Senacheribovi.

Můj Otec je Král; titul nebo vlastní jméno filištínských králů z Gerar; také syn Gedeona.

Osmý král judský 797-769 př. Kr.; porazil Idumejské, později padl palácovým spiknutím.

Typické jméno králů damašských, dvořenín Benadada II.; pomazán Eliášem za krále.

Jedenáctý král judský, syn Jotamův; obětoval syna Molochovi a volal Tiglatfalasara na pomoc.

Můj bratr je Vznešený; král tyrský, pomocník Davida a Šalomouna při stavbě chrámu cedrami.

Třetí král izraelský (910-887 př. Kr.), zakladatel druhé dynastie; vyvraždil rod Jeroboámův.

Perský král, syn Daria Hystaspa, nastoupil na trůn r. 486; totožný s manželem Esteřiným Asverem.

Egyptský farao, zakladatel 22. dynastie; vytáhl proti Roboámovi, dobyl Jerusalema a vyplenil paláce.

Zakladatel perské říše; dekretem r. 538 povolil Židům v zajetí návrat a znovuzbudování chrámu.

Jiné jméno pro Tiglatfalasara IV., který r. 745 př. Kr. uchvátil vládu nad Ninivem.

Jedenáctý král izraelský, syn Jéhu; jeho neslavné panování popsáno v 2Kr 13.

Kaldejský kníže, který se zmocnil po smrti Salmanassara V. r. 722 př. Kr. babylonského trůnu.

Marduk dal syna; syn Baladanův, organizoval odboj okolních států proti Assyrii r. 712.

Perský král; umožnil Nehemiášovi navštívit a opevnit Jerusalem; za něho se vrátil Ezdráš.

Biblické jméno jednoho krále medského a dvou králů perských, zvl. Xerxa, manžela Ester.

Král egyptský, syn Psameticha I.; porazil Joziáše u Megiddo, pak poražen Nabuchodonozorem.

Utěšitel; 16. král izraelský, syn Gádiův; vládl s orientální krutostí a podporoval pohanské kulty.

Syn Rohobův a král území Soba v Sýrii; David mu překazil rozšíření panství až k Eufratu.

Služebník božstva Lagamar; král elamitský, jenž v době Abrahamově vytáhl s jinými proti Sodomě.

Poslední král novobabylonské říše, prvorozený syn Nabonida; zavražděn ve svém paláci r. 539 př. Kr.

Král judský, syn Amonův; v 18. roce jeho panování nalezena kniha Zákona, padl u Magedda.

Devatenáctý a poslední král izraelský; žil z milosti Tiglatfalasara, zajat Salmanasarem.

Filištínský král Gát; David u něho dvakrát nalezl útočiště před Saulem.

Patrně titul králů amalechitských jako farao egyptských; Saul porazil a zajal A., Samuel jej rozsekal.

Amorejský král v Bázan, který vládl nad 60 městy; posledním představitelem obrů Refaimských.

Můj Pán je spravedlivý; král jerusalemský, který se spojil s 4 králi proti Gabaon, poražen Jozuem.

Býček; král moabský, který 18 let utiskoval Izraele, zabit Ahodem; též judské město při jz pomezí.

Jméno semitského božstva ve složkách Ben-adad; jméno několika králů idumejských.

Čtvrtý král nabatejský ze sídla Petra; na krátkou dobu se snad stal vládcem Damašku.

Král amorejský v Ezebonu; u Jasy poražen a země od Arnonu k Jabboku přešla do držení Izraele.

Nejmladší syn Gedeonův; též král judský, nástupce Uziášův a jeho zástupce za jeho malomocenství.

1. Král damašský, spojil se s Pekachem proti Achasovi; Tiglatfalasar II. ho zabil.

Králové madiánští, kteří vpadli do Palestiny; padli do rukou Gedeona, jenž je zabil.

Hospodin napřimuje; syn Joakimův, devatenáctý král judský, kraloval tři měsíce r. 597 př. Kr.

Had; král ammonitský, jenž předepsal Jábes Galád kruté otroctví; Saul je osvobodil.

Pustošitel; syn Seforův, král moabský, spojil se s Madiánskými a najal Baláma proti Izraeli.

Král Goimský, spojenec Chedorlaomera; snad Tudchul či hettitský Tutchalijaš.

On (Bůh) pozoruje; 1. Král Azorský, spolek severních panovníků; 2. Jiný král, vojevůdce Zizara.

Nechť Bůh dá zazářit; 1. Král Lachis; 2. Syn Davidův; 3. Místo v Zabulon blízko Nazareta.

„Patřící Bohu“; neznámý král, jemuž matka dala moudrá naučení v Př 31,1-9.

Stavení Hospodinovo; syn Ginetův, získal na čas polovinu Izraele po Zamrim; padl v bitvě.

„Člověk Mardukův“; král babylonský, syn Nabuchodonozora; propustil Joachima ze zajetí.

1. Syn Enakův, vyhnaný Kálefem z Hebronu; 2. král gessurský, otec Maachy a děd Absolona.

„Můj pán je Bezek?“; král přemožený Simeonem a Judou; zmrzačen, zemřel před Jerusalemem.

Král ematský, snad Hettita; poslal poselstvo Davidovi blahopřát k vítězství nad Hadadezerem.

„Princ“; syn Éliadův ze Syrie; náčelník loupeživé roty v Damašku; znepokojoval Šalomouna.

„Hospodin otevřel“; 17. král izraelský, syn Manahema; zabit Pekachem po roce vlády.

„Hospodin ustanovuje“; syn Joakima, krále judského; jindě Koniáš (staženina).

Snad totožný s Chusanem Risataimským, králem syrským, nebo kraj v Arabii s Kušity.

1. Král Elazarský, spojenec Chedorlaomera; 2. hejtman nad žoldnéři Nabuchodonozora.

Jeden z 5 králů madiánských, spojenců Seona; Mojžíš dal zabít pro modlářské svádění.

(Božský) Král je spása; syn krále Saula, zabit v bitvě u Gelboe spolu s Jonatou a Abinadabem.

Pronárodové, pohané; král v Galgal, jeden z králů zamordovaných od synů izraelských.

Syn Joakimův (Jekoniáš); 19. král judský; kraloval tři měsíce; viz Joachin.

Král hebronský, jenž se přidal ke konfederaci proti Jozuovi; byl poražen, zajat a popraven.

Král seboimský; s jinými poražen Chedorlaomerem v údolí Siddim.

On (Jahve) uchvátil; potomek Jonatův, jeden ze synů Míchových.

Otec Jezábel, král sidonský, kněz Astarotin; zmocnil se trůnu vraždou svého bratra.

„Divoký osel?“; kananejský král jarmutský, jeden z poražených Jozuem u Gabaa.

Král sodomský, poražený od Chedorlaomera, krále elamitského.

Aramejsky „Rimmon je dobrý“; syn Hezionův, otec Benadada I., krále syrského.

Král Gomorský, jenž byl poražen od Chedorlaomera, krále elamitského.

Král Gázer, jenž byl poražen a zabit v bitvě s Jozuou.

Tchán krále Manassesa; jméno snad „zlato“ nebo „znetvořenina“.

Král ammonitský; žil v době zkázy Jeruzaléma za Nabuchodonozora.

Král Adamatský, jenž byl poražen od Chedorlaomera.

Roucho, šat; král idumejský, pocházející z Masreka.

Viz Herodes.

Viz Farao, 11.

přesměrování na Abiáš

přesměrování na Heródés

přesměrování na Heródés