Heslo
Joakim
Joakim [= Hospodin dává povstati], původně Eliakim, druhý syn Joziášův, dosazený od faraóna Nechona [608-597] na místo mladšího bratra *Joachaza Salluma, pověřený úkolem sebrati vysoký poplatek pro Nechona [jeden centnéř zlata a 100 centnéřů stříbra 2Kr 23,33.35]. Přesto lehkomyslně podnikal nákladné stavby [Jr 22,13-15], utiskoval lid a sloužil modlám [2Pa 36,8; Jr 7,9; 17,2; 19,4; Ez 8,3–17] a dům Hospodinův znovu poskvrnil. Proroky, kteří proti tomuto modlářství horlili [Jeremiáše, Uriáše, Abakuka] krutě pronásledoval. Uriáš utekl do Egypta, byl však na rozkaz králův přiveden zpět a utracen [Jr 26,20–23]. Joakim příliš spoléhal na pomoc egyptskou. Když farao Necho byl v bitvě u Karchemiše r. 605 poražen od Nabuchodonozora, vyhlásil Joakim všeobecný půst [Jr 36,9], sám však potřebu pokory nepociťoval. Naopak, spálil proroctví Jeremiáše [Jr 36,29.30], který ovšem zvěstoval zlé věci. Nabuchodonozor již v třetím roce Joakimově obléhal Jerusalem. Joakim jej vyplatil chrámovými poklady a rukojmími ze vznešených rodin, mezi nimiž se jmenuje i Daniel [sr. Dn 1,1]. Joakim se stal poplatníkem babylonského krále. Tři roky byly poplatky odváděny správně. Potom však byl Nabuchodonozor nucen vymáhati další platy prostřednictvím Kaldejských, Syrských, Moabských a Ammonitských [2Kr 24,2-7], kteří Judstvo zle zpustošili. Potom se vypravil sám proti Jerusalemu r. 598. Ve zmatku válečném byl J. zabit nebo zemřel a pohřben byl bez nářku za branami města [Jr 22,19; 36,30]. Jeho nástupcem po jedenáctileté vládě od r. 608–597 se stal jeho syn *Joachin.