Heslo
Joziáš
Joziáš 1. Král judský [2Kr 22-23,30], syn Amonův, jenž padl za oběť palácové revoluci. Osmiletý J. byl prohlášen králem a panoval 31 let [640-609]. Za něho byla opět obnovena bohoslužba Hospodinova, modloslužba pak úplně potlačena [2Kr 22,1.2; 2Pa 34,1-7.33]. V 18. roce panství Joziášova nalezl *Helkiáš při opravě chrámu knihu Zákona, jež byla čtena a značně přispěla k nápravě náboženského života Izraelova [jde pravděpodobně o jádro *Deuteronomia]. R. 609 vytáhl egyptský farao Necho II. přes Judstvo proti Assyrským. Ačkoliv Joziáše ujišťoval, že proti němu netáhne, postavil se proti němu na odpor u *Magedda, kde byl poražen, poraněn a umřel po převozu do Jerusalema [2Pa 35,24–25]. Za jeho panování působili proroci Jeremiáš [1,2; 3,6] a Sofoniáš [1,1].
2. Syn Soíbniášův za dnů proroka Zachariáše [6,10], snad totožný s Chenem [v. 14]. *Chen.