Země a regiony

Severní část Palestiny, západně od jezera Genezaretského a pravého břehu Jordánu.

Rozsáhlý severovýchodní kraj Malé Asie podél břehu Černého moře; římská provincie.

Rozkoš, příjemnost; krajina, v jejíž východní části Hospodin vštípil ráj jako bydliště prvních lidí.

Země východní; krajina obydlená Elamskými s hlavním městem Šúšán, později provincie Perské říše.

Slovo Bál v zeměpisných názvech v Palestině – přehled míst při hranicích Fénicie a u měst spojených s pohanskou modloslužbou (Bála, Bálamon, Bál Berit, Bálcafon ad.).

Část Iránské vysočiny s hlavním městem Ekbatana; říše podmaněná perským králem Kyrem.

Část Evropy, jež první obdržela evangelium přímo od apoštola Pavla; římská provincie.

Hornatá krajina ve středu Malé Asie, obydlená Kelty (Gally), později římská provincie.

Meziříčí; rovina mezi řekami Eufratem a Tigridem; původní sídlo praotců Abrahamových.

Prostorný ostrov ve Středozemním moři; Pavel zde zanechal svého žáka Tita.

Jižní království po rozdělení Šalomounovy říše; v době Ježíšově římská provincie.

Rovina, planina, osevné pole, pastvisko, krajina, též hřbitov či kultické místo.

Vzdálená krajina, odkud se podle Iz 49,12 vrátí rozptýlení Izraelci; snad Sin v Egyptě nebo Elám.

Jméno malého království poblíž Palestiny i několika osob ve Starém zákoně, zvl. matky Absolonovy.

Syn Chámův, vnuk Noe, praotec Feničanů; též označení země Kananejské západně od Jordánu.

Pobřežní krajina na jihu Malé Asie; za dob Pavlových římská provincie, kde Pavel vystoupil v Pergé.

Hebrejsky 'í; obyvatelná pevnina nebo přímořský kraj; v NZ Cypr, Kréta, Malita a Patmos.

Latinsky Hispania, nejzápadnější část římské říše; Pavel chtěl navštíviti Hišpanii s evangeliem.

Pojmenování části Sýrie východně od Damašku k Eufratu; měla vlastní krále, David je porazil.

První zahrada v bibli je Eden; v Palestině bylo známo umělé zavodňování zahrad ze studní i kol.

Nejsevernější krajina ve východním Zajordání; kdysi říše krále Oga, proslulá dobytkem a dubovými lesy.

Rovina mezi Středozemním mořem a pohořím střední Palestiny v délce 100 km; v době izraelské úrodná.

Národ vzešlý z Javana, vnuka Jafetova; též vzdálená zámořská krajina, snad v dnešním Španělsku.

Hlídači, strážní; místo v krajině moabské, odkud Balám měl zlořečiti Izraeli, spojené s kultem.

Hornatá krajina západního Tauru v Malé Asii; Pavel ji prošel s Barnabášem na první misijní cestě.

Hornatá země na východním pobřeží Adriatického moře; Pavel tam vyslal kázati Tita.

Krajina na západním břehu Malé Asie s městem Sardis; též první evropská křesťanka z Tyatiru.

V Novém zákoně vždycky římská provincie zabírající západní část Malé Asie s hlavním městem Efezem.

Jihovýchodní přímořská provincie Malé Asie; rodný kraj Pavlův, s hlavním městem Tarsus.

Úrodná rovinka 6 km dlouhá u severozápadního pobřeží stejnojmenného jezera; jelení ovoce a plody.

Izraelští tak označovali zemi obývanou Aramejci, severovýchodně od Palestiny, totožnou se Sýrií.

Krajina s městem Abila na vých. svahu Antilibanonu; čtvrták Lyzaniáš ji spravoval za Ježíše.

Jméno 11. syna Jektanova; též krajina, odkud Šalomoun dopravoval zlato, stříbro a drahé kamení.

Ostrov nebo pobřeží; podle Jr 47,4 původní vlast Filištínských; zpravidla ztotožňován s Krétou.

Dobrý; jedno z aramejských území vých. od Jordánu, útulek Jeftův, když byl vyhnán bratry.

Jižní krajina Babylonie při zálivu Perském; později označení rozšířeno na celou Babylonii.

Země v SZ části Malé Asie při Černém moři; Pavel se pokoušel jíti tam, ale nedal mu Duch.

Jméno země, jejíž král Gog je uváděn mezi potomky Jáfetovými; apokalyptický nepřítel Božího království.

Území v království Ogově v Bázan s asi 60 městy; dobyto Jairem; též jeden ze zavražděných s Pekachiem.

Biblické jméno Babylonie nebo její části; aluviální kraj, jímž protéká Eufrat a Tigris.

Zbytky stébel na požatém poli; dosti vysoká, obětí ohně a obrazem osudu páchajících nepravost.

Jméno aramejského kmene odvozujícího původ od Náchora; Job v zemi Uz napaden Sabejskými.

Staročeské jméno Itálie; od Augusta tak nazýván celý poloostrov Apenninský, kde leží Řím.

Krajina v Arménii; jmenována s Ararat a Ascenez; spojila se s Médy k vyvrácení Ninive.

Římská provincie vedle Makedonie zahrnující Epirus a jižní Illyrii; Pavel zde začal misijní práci.

Krajina v Malé Asii; hlavní města Kolossy, Laodicea, Hierapolis, Antiochie Pisidická.

Posvátné místo nebo háj s duby a studnicí; zde Abraham uzavřel smlouvu s amorejskými bratry.

Černá země; úrodný sopečný kraj jižně od Damašku; řecky Auranitis, věnován Herodovi Velikému.

Poušť jižně od země Kananejské, kudy Izraelští putovali 38 let; zde se hledá Kádes.

Raný déšť v říjnu a listopadu napájí vyprahlou půdu před obděláním; pozdní byl důležitější.

Všeobecný název pro Afriku kromě Egypta; užší smysl Cyrenaika; židé měli v Jerusalemě synagogu.

Římská provincie při Adriatickém moři; Pavel dovršil kázání evangelia až po Illyrii.

Krajina v SZ Palestině na úpatí Hermonu; obyvatelé známí loupežníci; přešla na Heroda Filipa.

Jméno národa a kraje poblíž Egypta a afrických krajin; praotcem třetí syn Chámův.

Ve Starém zákoně i povšechně terén křovinami zarostlý, skalnatý; jmenovány les efraimský aj.

Hornatá krajina v jz Malé Asii; římská provincie s hlavním městem Myra; bydleli zde Židé.

Římská provincie v Malé Asii v severozápadním koutu; hlavní město Pergamům; Pavel prošel do Troady.

Zeměpisné jméno nejjižnější části, později celý poloostrov; Pavel se tam plavil do Říma.

Část horního Egypta patřící mizraimské čeledi; sídlo prvního faraona Menea.

Syn Jafetův, praotec národa řeckého; též město v jižní Arábii; etymologicky totéž jako Ionia.

Nyní Malta; ostrov jižně od Sicílie, kde se zachránila posádka lodí s Pavlem k Římu.

Kraj efraimský, jímž prošel Saul, když hledal oslice svého otce.

Krajina v Assyrii, jmenovaná s Gozan a Chabor; patrně hory Médské; přesídlení pokolení.

Krajina v Dolním Egyptě; Jákobovi rodu dána k obývání; Izraelci se za 400 let rozmohli.

Hebrejsky gᵉbûl = hranice či území; Kral. překládají většinou 'končiny'.

Krajina v Malé Asii s vlastním nářečím; Pavel zde založil sbory; hlavní město Ikonie.

Krajina anebo posvátný dub, poblíž které měl stan Heber Cinejský; snad totožné se Sananím.

Jméno krajiny či národa v Iz 66,19; snad ostrov Filai v Horním Egyptě; někteří čtou Put.

Hebrejsky Chavílá; země obtékaná rajskou řekou Píson; bohatá na zlato, bdelium a onyx.

Staročesky pole pod městem, předměstí; pastviny vyhrazené levitům; prostranství.

Hornatá krajina v Malé Asii; římská provincie od r. 17; chov koní; nemravné kulty.

Staročesky konec, hranice; též kraj, krajina; končiny země = celý svět.

Krajina, kam byli odváděni izraelští zajatci; Mesopotamie u řeky Chabor.

Po pravici, jižní kraj; 1. Syn Elifazův, zakladatel idumejské čeledi; 2. Syn Aschura.

Kraj východně od Jordánu; na jihu Moábské, střed Galád, sever Bázan; Ruben, Gád a Manasses.

„Řeky“; Mesopotamie; Aram Naharaim = rovina mezi dvěma řekami (Eufrat a Tigris/Chabur).

Arabsky poušť; devátý syn Izmaelův, po němž byl pojmenován kmen i kraj v Arábii.

Krajina, místo; okraj, konec; v Dt 3,10 rovina od Arnonu až k Ezebonu.

Starobylá silnice z Aziongaber Zajordáním přes Ezebon do Jericha; vydlážděna Římany.

Ve Sk 27,27 značná část Středozemního moře včetně Jónského a oblasti u Malty.

1. Malé knížectví v severovýchodním Bázanu, útočiště Absolona; 2. Národ na pomezí Egypta.

Prvorozený syn Chámův; země v Africe, pravděpodobně Ethiopie (mouřenínská); v Gn 2,13 sporné.

„Odpočinek, klid“; 1. Idumejský kmen; 2. místo odvlečení Benjaminovců, snad Malcha.

Plást medu; 1. Jeden z předků Samuelových z Kahatova rodu; 2. Země původního sídliště rodiny.

„Ozdoba květů“; stráň, kterou postupovali Moabští a Ammonitští z Engadi; snad Vadi Chasásá.

„Drsný, skalnatý“; panství Herodesa Filipa j. od Damašku, plné vulkanického pohoří.

Rovina či krajina dvou řek; Mesopotamie; sídlili tu patriarchové před vstupem do Palestiny.

Neznámé místo na východě (snad ve vých. Arábii), odkud zlato pro Šalomounův chrám.

Syn Jektaná v Arábii; jméno značí 'palmu' nebo druh datlí; část Arábie s palmami.

Též Pádan Aram; severozápadní rovinná část Mesopotamie při Eufratu, na rozdíl od horské.

„Hromada svědectví“; aramejské jméno hromady kamení smlouvy Lábana s Jákobem.

Země T-á (Gn 36,34); Elifaz Temanský byl jedním ze tří předních Jobových přátel.

„Bez pastvin?“; místo v Galád, snad totožné s Dabir; snad dnešní Umm ed-Dabar.

Nejstarší syn Gomera; potomci u Araratu; v Jeremiášovi znamená kraj.

„Pustina“; poušť sev. od pahrbku Hachila; v 1S 23 ne vlastní jméno, jen 'poušť'.

Kraj říše assyrské, do něhož byli odvedeni zajatci desíti kmenů izraelských, snad Chalkitis.

Pobyt Bálův; místo nebo krajina obývaná Araby mezi Palestinou a poloostrovní Arábií.

Město na území přiděleném pokolení Asser, z něhož se nepodařilo vypuditi kananejské praobyvatele.

Území na dolním Indu, které Dareios po dobytí připojil k Perské říši jako její východní hranici.

Místo dnes nezjistitelné polohy na amorejském území poblíž Arnonu; snad i jméno krále moabského.

Syn Rachanův a místo, kde sídlila rodina Ezronova a Kálefova; snad Jukadam.

Místo na hranicích Zabulonova území, poblíž Remmonu z. od Genezaretského moře.

Staročesky prostor, který stačilo vzdělati jedno spřežení jedním pluhem; orné pole, dvůr.

Díra, úžlabina; pohraniční místo na území Neftalímově, snad totožné s Adami.

Krajina východně od Edenu, do níž se uchýlil Kain; nevíme, kde ležela; jméno znamená „putování, exil“.

Kraj na jižním území Judovu, snad s městem téhož jména.

Staročesky pustá, opuštěná chalupa; pusté, opuštěné místo.

Staročesky okršlek země = zemská koule nebo její povrch.

Staročesky pole, pozemek; zděděný statek.

Poušť v Judstvu, hraničící na sráz Ziz, poblíž Engadi.

Místo na poušti Šur západně od Kádes.

Místo na území pokolení Neftalímova.

Viz Akrabim.

Viz Pamfylie.

Viz Ruben.

Viz Edom.

přesměrování na Mouřenín

Viz Híra, Adulam.

Viz Pilát, Pontus.

přesměrování na Sáron

přesměrování na Azia, Azie, Asie

přesměrování na Asan

přesměrování na Galatie

přesměrování na Lubimský