Nahum

Nahum [vykládá-li se jako zkrácenina z hebr. Nechumjá, kterýžto tvar arci textem není doložen = Hospodin utěšuje]. Prorok z Elkoš [Na 1,1], místa, o němž nevíme, zda je máme hledati v Judstvu, Galileji [Kafar-naum] nebo v 'el kuš poblíž Ninive. Jeho spisek je podle Humberta a Sellina umělou liturgií, sebranou z různých starších proroctví proti Ninive k novoročnímu nastolování Hospodina v Jerusalemě, jež bylo ustanoveno hned po pádu Ninive [r. 612 př. Kr.]. Začíná umělou písní, v níž každé nové thema, nikoliv verš –jak objevil J. D. Davis – začíná v hebr. postupně všemi písmeny hebr. abecedy ['a – m kap. 1,2-8; někteří hledají ještě další písmena abecedy n-š v kap. 1,9-15, ale to už předpokládá různé zásahy do dnešní podoby textu a tím se prokazuje jako pochybné] anebo jim dává zaznít ve skupinách. Píseň oslavuje horlivost Hospodinovu, jehož pomsta stihne jeho nepřátele, jenž však současně je silou těm, kteří v něho doufají [1,2-8]; varuje před nasloucháním těm, kteří radí proti Hospodinu [1,9-11], a oznamuje nezvratný úmysl Boží vysvobodit Boží lid [1,12–14] a vyzývá jej k věrné účasti na bohoslužbách [1,15]. Na podkladě této theologie je popisován pád světové říše [kniha má titul *„Břímě Ninive“], jež dočasně překáží kralování Božímu. Líčí obležení města [2,1-10], jež bylo peleší lvů a pastvištěm lvíčat [2,11-13], Toto obležení je trestem za prolhanost, ukrutnost, modlářství [3,1-4] a smilství [3,5-7]. Ninive není lepší než No [Théby], jehož obyvatelstvo bylo odvedeno do zajetí [3,8-10] Assyrskými r. 663 př. Kr. Tentýž osud stihne Ninive [3,11-19].

Vykladači vidí ve zhoubcích [2,2] médského vojevůdce Kyaxara a Nabopolassara z Babylona. V podstatě jde o náboženský hymnus na Boží soudy, neúprosně působící v dějinách, a na jeho konečné vítězství nade všemi nepřáteli. Amos, Ozeáš a Izaiáš prorokovali o tom, jak se Assyrie stane metlou Boží nad Izraelem. N. prorokuje zkázu i této metle Boží. O hříších judských nebo izraelských není v této liturgii ani zmínky, protože celý zřetel je obrácen na vrcholný zápas Hospodinův s jeho nepřítelem, kdy lid může jen passivně zůstat stranou.