Nemoudrost, nemoudrý

Nemoudrost, nemoudrý. Ve SZ tak překládají Kral. tři různé hebr. výrazy, které na různých místech překládají také jako bláznovství [Ž 38,6; Př 5,23; 14,24 a j.], bláznivý [Ž 5,6; 73,3; 75,5; Jr 4,22]. Označují tím hlavně vlastnost člověka, nezakotveného v Bohu [nemoudrost a bláznovství patří k sobě právě tak jako nemoudrost a bezbožnost, bezbožnost a bláznovství Kaz 1,17; 2,12; 7,25; 10,13 sr. Ž 14,1]. Proto také n. a vina [Kral. „výstupkové“ Ž 69,6] jsou paralelní výrazy. U Jb 12,17.19 praví Kral., že Hospodin sám uvádí rádce a knížata v n. V hebr. textu stojí: vysvlečenost, nahota [sr. Mi 1,8].

V NZ se mluví o hněvivé n-i [L 6,11], t. j. o nerozumu, jenž vede k nerozvážným činům. 2Tm 3,9 označuje jako n. činy *Jannese a *Jambrese a těch, kteří v posledních dnech uvodí křesťany v blud. Pavel je nazývá lidmi na mysli porušenými a u víře spletenými, kteří sice zachovávají tvářnost zbožnosti, ale síly této zbožnosti není na nich znát. Někdy znamená n-ý tolik co nevzdělaný, prostý [Ř 1,14]; Pavel se cítil zavázán kázat i těmto lidem, i když ví, že n. je namnoze zaviněna svéhlavou neposlušností k Božímu zjevení [Ř 1,21.31]. V témž smyslu nazývá Pavel v Ga 3,1.3 své čtenáře n-ými, protože nejsou povolní pravdě evangelia. N-ý [bláhový, nerozumný] je podle Pavla [1K 15,36] i ten, který se domnívá, že člověk bude vzkříšen se starým tělem, jež zetlí v hrobě [sr. 2K 5,1].

Řecký NZ má ještě celou řadu výrazů, jež Kral. překládají n-ý. Židé podle Pavla se pokládají za vychovatele n-ých [hloupých], za učitele nemluvňat [t. j. pohanů], protože mají Zákon [Ř 2,20]. V 2K 11,1.16.19 užívá Pavel tohoto výrazu ironicky o sobě, když se srovnává s „moudrými“ Korinťany, kteří se stali snadnou obětí jeho odpůrců [1K 11,13-15; sr. 12,6.11]. Pavel ovšem cítí, že se ho přichytila nemoudrost, když se pro záchranu Korinťanů musí chlubit; ví, že to není v duchu Kristovu. Byl však k tomu přinucen. 1Pt 2,15 mluví o těch, kteří nespravedlivě pomlouvají křesťany z neloyálnosti k vrchnostem, jako o n-ých. Křesťané je mají umlčovat dobrými činy [sr. Ř 13,3]. – Jiného řeckého výrazu je užito v Ř 10,19 [sr. Dt 32,21], kde barbarský národ, jenž si ani nezasluhuje jména národ, je nazýván n. A přece přijal evangelium, takže se Izrael nemůže vymlouvat na jeho nesrozumitelnost a nepochopitelnost [Kral. „nepoznal“ překládá Žilka výstižněji „nepochopil“, Col: „neporozuměl“]. – Opět jiného řeckého výrazu je užito v Ef 5,15, kde nemoudrost je stavěna v protiklad moudrosti. Křesťané si mají vůči těm, kteří jsou vně, počínati moudře [Ef 5,17nn; Ko 4,5] a vykupovati [využívati] čas [snad k misijní činnosti]. – Konečně jiného výrazu je užito v Tt 3,9, kde se mluví o „nemoudrých otázkách“ [Žilka: „pošetilé hloubání“ sr. 1Tm 1,4; Tt 1,14], jež vedou ke sporům. Tentýž výraz překládají jinde Kral. jako blázen [Mt 5,22; 23,17.19] v protikladu proti moudrému [Mt 7,24.26] a opatrnému [Mt 25,2n.8; 1K 1,27; 3,18; 4,10].

Celkem možno říci, že n-é je vše, co vyvěrá z tělesného, přirozeného člověka, uzavírá se zjevení Božímu v Kristu, zatvrzuje se evangeliu, což má za následek i porušenost mysli.