Jonášova kniha

Jonášova kniha. Podle nadpisu knihy byl J. syn Amatův z Galileje v pokolení Zabulon, pátý z t. zv. malých proroků, prý týž, který podle 2Kr 14,25-27 prorokoval vítězné rozšíření říše Izraelské za Jeroboama II. Aspoň do té doby bylo zarámováno dojemné vypravování Jonášovy knihy.

Obsah

Kniha Jonášova [4 kapitoly] se dělí na dvě části:

Účel knihy jest zřejmě nábožensko-výchovný [3,10; 4,10n]. V prvé části se ukazuje Boží všemohoucnost, která dovede člověka přinutiti k tomu, aby činil Jeho vůli. Božímu zraku neunikneš ani sebevraždou, ani v podsvětí pod dnem mořským! Ve druhé části se líčí Boží dobrotivost, která kajícímu hříšníkovi, byť i byl pohanem, odpouští. Není proto divu, že kniha byla čtena o veliký den smíření každého roku. Židé v ní viděli nejen zvěst o Boží ochotě k odpuštění, nýbrž i symbol svého národa: Jonáš je representantem národa, který byl Bohem poslán na svět, aby prorokoval pohanům. Když neplnil svůj úkol, byl pohlcen Babylonem, ne aby byl zničen, ale aby mu byla dána příležitost k pokání [viz Jr 51,34.44!] V pozdním židovstvu se nakupily kolem J. legendy. Tak na př. byl J. pokládán za vzkříšeného syna vdovy ze Sarepty a neochota J. jít k pohanům je vykládána tak, že chtěl zabránit, aby Bůh při pohledu na kající pohany neztrestal nekajícnost Izraelovu. Jeho smrt v moři měla být sebeobětí ve prospěch Izraele.

Křesťany vždy zajímala slova Ježíšova o *znamení Ninivetských: Mt 12,39n; 16,4; L 11,29n. Někteří vykladači myslili pouze na Jonášovo kázání, vyzývající k pokání, a na pokání Ninivetských. J. však se stal znamením pro Ninivetské tím, že byl vysvobozen z nitra mořské příšery. Také Ježíš bude znamením tomuto pokolení, až bude vysvobozen ze smrti. Důraz není na třech dnech a třech nocích, nýbrž na tomto vysvobození, jež bude konečným důkazem toho, že Ježíš byl poslán od Boha jako mesiáš. Kniha J. je jediný spis SZ, vybízející výslovně k misii mezi pohany. Ovšem za předpokladu, že Ninive označuje opravdu pohanskou oblast. Podle některých vykladačů totiž prý spíše je krycím jménem za Jerusalem!

V křesťanském umění měla ryba velký význam. V hrobech, na rakvích, nádobách i na stěnách katakomb byly nalezeny výjevy z knihy Jonášovy.

Kdy byla kniha napsána? Nevíme. Řeč je aramaisující, ale poaramejšťování Izraele, zvláště severního, bylo na postupu už za doby královské! Nelze tedy odtud s bezpečností usoudit na pozdně-judaistický vznik knihy, asi z 3. stol. př. Kr., jak někteří soudí. Někde má doslovné shody s Joelem [Jon 3,9; 4,2; Jl 2,13]. Domnělý hrob Jonášův je ukazován v krajině někdejšího Ninive.