Jonata, Jonatan

Jonata, Jonatan [= Hospodin dal].

1. Syn anebo nějaký potomek Gersonův [Sd 18,30], vnuk Mojžíšův. Sd 17,7-13 mluví snad o témže J., i když ho nejmenuje. Byl najat Míchou za kněze u obrazu Hospodinova. Ale když Danovci ukradli tuto modlu, stal se jejich knězem [Sd 18,3.6.14-31]. Poněvadž tak zneuctil čest rodiny Mojžíšovy, bylo v hebr. textu změněno jméno Mojžíšovo na Manasses [Sd 18,30], vsunutím písmene n nad litery jména Mojžíšova.

2. Nejstarší syn prvního krále izraelského Saule, statečný a ušlechtilý muž [2S 1,23], jehož lučiště nikdy nepochybilo [2S 1,22]. Proslavil se pobitím stráže filištínské na hoře v Gabaa Benjaminově [1S 13,3]; byl to první krok k setřesení cizího panství. V horlivosti pronásledovatelské porušil nevědomky přísahu svého otce a byl by snad přes svoje hrdinství propadl smrti, kdyby se ho byl lid nezastal [1S 14,24-48]. Z pozdější doby jeho života víme jen o jeho přátelství s Davidem, s kterým se naposledy sešel v lese Zif [1S 23,16-18]. David utekl před Saulem a už se s Jonatou nesetkal. J. padl v bitvě s Filištínskými na hoře Gelboe [1S 31,2.8] a byl pochován se svým otcem v Jábes Galád [1S 31,13]. Později jej převezl David do Séla a dal pochovati v hrobě Cisově [2S 21,12-14]. Je zachována elegická písnička o smrti Jonatanově, která se připisuje Davidovi [2S 1,21-27]. Syn J. Mifibozet [2S 4,4; 9,1n; 19,25n] či Meribbál [1Pa 9,40] byl pod zvláštní péčí Davidovou.

3. Syn velekněze Abiatara, poslední potomek Elí, který Davidovi na útěku prokázal platné zpravodajské služby [2S 15,36; 17,15-21]; jediná další zmínka o něm je v 1Kr 1,41-49 při nastoupení Šalomounově.

4. Syn Semmaa, bratra Davidova [2S 21,21; 1Pa 20,7], bratr Jonadabův. Zabil filištínského obra v Gát za to, že hanil Izraele. Nápadná shoda s vypravováním o Davidovi a *Goliášovi!

5. Syn Sage Hararského [2S 23,32], jeden z udatných hrdinů Davidových [1Pa 11,34].

6. Syn Jády [1Pa 2,32].

7. Syn Uziášův, důchodní úředník Davidův [1Pa 27,25].

8. Strýc Davidův, člen státní rady a kancléř [1Pa 27,32]. Možná, že „strýc“ znamená příbuzný a že jde o téhož jako 4.

9. Jeden z levitů, které Jozafat pověřil náboženským vyučováním lidu v městech judských [2Pa 17,8n].

10. Otec Ebedův, který se navrátil s Ezdrášem z Babylona [Ezd 8,6].

11. Kněz, syn Azahelův za času Ezdrášova, který dohlížel nad odstraněním žen cizozemek [Ezd 10,15]. Podle některých překladačů jde o odpůrce nařízení Ezdrášova.

12. Syn Joiady a jeho nástupce v nejvyšším kněžství [Neh 12,11].

13. Kněz, hlava čeledi Semaiášovy za velekněze Joiakima [Neh 12,18].

14. Kněz z čeledi Melihovy v době Joiakima, syna Jesuova [Neh 12,14].

15. Otec Zachariášův [Neh 12,35]; troubil na troubu při svěcení zdí jerusalemských.

16. Písař, v jehož domě byl uvězněn Jeremiáš [Jr 37,15.20].

17. Syn Kareachův, bratr Jochanana, hejtmana ve zbylém vojsku, které uniklo z Jerusalema při posledním útoku Kaldejských. Se svým bratrem přidal se později ke Godoliášovi v Masfa [Jr 40,8; 2Kr 25,23].