Dáti

Dáti, dávati, v převážném významu darovati, odevzdati, položiti, poskytovati a pod. [ve SZ-ě je tak překládáno více než 58 různých hebr. výrazů], nebo ve významu dovoliti nebo způsobiti, aby se něco stalo, aby někdo něco uměl [v hebrejštině dalších 32 výrazů a slovesných tvarů], v NZ-ě jde o překlad více než 12 řeckých sloves. Zde si všimneme jen některých zvláštních obratů. „Bůh dal mne za otce faraonovi“ [Gn 45,8] = za důvěrného přítele a rádce, podle jiných ‚za druhého původce života‘ se vztahem na Josefův výklad faraónova snu a tak na záchranu životů před smrtí hladem. ‚Dáti pod meč‘ [Ž 78,62] = vydat na pospas meči. ‚Nedej Hospodin‘ [1S 26,11; 2S 23,17; 1Kr 21,3] = nedej mi toho, nechť to vzdálí od mne, nechť učiní, aby mi to bylo profánní [světské, sprosté].

Zvláštní pozornosti zasluhuje sloveso d. ve vztahu k Ježíšovi v evangeliu J. Ježíš všecko přijal od Otce, který mu dal skutky [J 5,36], dílo [J 17,4], učedníky [J 6,37.39 a j.], božské jméno [J 17,11], všechen soud [J 5,22.27], to, aby měl život sám v sobě [J 5,26], přikázání o tom, co má mluviti [J 12,49; 17,8], moc nad každým člověkem [J 17,2], slávu [J 17,22], kalich [J 18,11], zkrátka: všecko [J 3,35 a j.]. Ježíš také svou vykupitelskou smrt popisuje jako dávání [J 6,51, sr. Mt 20,28 a j.], často v souvislosti s večeří Páně.

Někdy má sloveso d. význam vydati na pospas [*Vydán], na př. Mt 5,25 a j. Ju 1,3 myslí na tradici, jíž byl předáván věroučný obsah evangelia a života podle něho [sr. L 1,2; 1K 11,2.23; 15,3; 2Pt 2,21]. ‚Aby se nedával do toho hluku‘ [Sk 19,31] = aby se nevydával do divadla.