Heslo
Litera
Litera. Řecky gramma – písmeno [L 23,38; Ga 6,11], v mn. č. = umění číst a psát [Kral. „písmo“ J 7,15], vědění [Kral. „umění“ Sk 26,24], dlužní úpis [Kral. : „rejistra“ L 16,6n], písemné sdělení [Kral. : „psání“ Sk 28,21]. Písma = pět knih Mojžíšových [J 5,47], Starý Zákon [2Tm 3,15]. Pavel staví l. proti Duchu. Litera, t. j. psaný předpis Zákona, a obřízka, t. j. zjistitelné znamení židovství, nejsou s to zaručiti plnění Zákona a tudíž nejsou předností Židů proti pohanům, protože záleží na zachování Zákona. To může zaručiti jen Duch [Ř 2,27-29]. L., t. j. předpis, nemá moci přiměti k činu; jen Duch. L. jen jako psaný Zákon je v tomto směru „vetchá“, zastaralá, nepůsobivá [Ř 7,6], nevede k přijetí Krista [sr. J 5,39-47], i když o něm vydává svědectví. L. patří ke staré smlouvě, ale Bůh obmýšlel novou smlouvu [Jr 31,33], napsanou Duchem nikoli na těle [obřízka] a na papíře, ale na srdci [2K 3,6]. Zákon právě proto, že je pouze něco napsaného, že má jen formu předpisu, zabíjí, protože dává uzrát hříchu [Ř 7,7–11], ale nemá moci udržet při životě. Je soudcem, který vynáší ortel. Nejde tu jen o falešné užívání Zákona [2K 3,14–16], nýbrž o neschopnost l. jakožto psaného přikázání vést k novému životu, k němuž vede pouze služba, vyvolaná Duchem [2K 3,6.8]. Pak teprve Písmo se stává „blízkým slovem“ [Ř 10,8] a přestává být l.