Joel (prorok)

Joel [= Hospodin je Bohem]. A. Syn Petuelův, druhý z dvanácti malých proroků. Tvrdívalo se, že působil před Amosem, protože Amos uvádí slova Joelova [Am 1,2; 9,13; sr. Jl 3,16.18]. Ovšem tuto okolnost lze vysvětliti i opačně, takže mnozí badatelé dnes spíše pokládají Joele za proroka poexilního až z r. 500 př. Kr., jiní však jistě správněji za předexilního. Jiní konečně dělí knihu na několik částí z různých dob. Některé věci prý skutečně ukazují na poexilní původ: zmínka o synech Javanových [Řekové] Jl 3,6, citování pozdních proroků, někdy doslova: Ez 30,2n; Na 2,10; Iz 45,5n.18 sr. Jl 2,1n; 2,6; 2,27, atd., předpokládaná zkáza Jerusalema 3,2nn, pozdní[?] hebrejština, opomíjení jakéhokoli vztahu k severní polovici říše atd.

Obsah

Kniha má v hebr. textu čtyři, v kralickém a jiných překladech tři kapitoly, jež tvoří dvě části:

Druhá část je líčením posledních dnů: vylit bude Duch Boží na všeliké tělo, 2,28-29; dostaví se mluvení jazyky a vidění, znamení na nebi i na zemi jako předzvěst konce 2,30-31; pouze ti, kdož vzývati budou jméno Hospodinovo v Jerusalemě, budou zachráněni [2,32]. V kap. třetí se popisuje potrestání pohanů v údolí Jozafat [3,1-17], ale země lidu Božího bude rájem, zatím co Egypt a Edom budou zpustošeny [3,18-21]. Nebo Hospodin přebývá na Siónu [v. 21].

Učení: Všecka prorokova naděje se soustřeďuje na vyvolený lid Hospodinův a na ty, kdož se shromáždí v Jerusalemě. Soud se bude týkati pouze pohanů, zatím co Izrael bude bezpečně bydleti v Jerusalemě. Vždyť prošel předtím tříbením od apokalyptického nepřítele [„kobylek“]. Zajímavé je Joelovo oceňování chrámového kultu [1,13.16; 2,14]. Na jedné straně žádá prorok opravdové pokání [2,13], na druhé straně vyzývá ke kultickému pláči, postu a nářku. Vidí v Bohu záruku pozemského požehnání, na druhé straně však učí dívat se na přítomnost ve světle eschatologie, jež zjeví moc Boží.