Heslo
Dán, dáno, dání, dáti
Dán, dáno, dání, dáti jsou výrazy, které v Písmě sv. mívají náboženský a bohoslovecký význam. Předmětem Božího dávání jsou na př. skutky Ježíšovy [J 5,36], Ježíšovi učedlníci [J 6,37, J 6,39], jméno Boží [J 17,11], zkrátka vše, co má Ježíš [J 3,35; Mt 11,27; Mt 28,18]. Ježíš dává duši na vykoupení [Mk 10,45], sebe samého [Ga 1,4; 1Tm 2,6; Tt 2,14], své tělo [L 22,19]. Bůh a Kristus své dary dává vědomě – nejsou přirozenou samozřejmostí, ale rozhodnutím jeho lásky [Ef 2,8; Ef 4,7 – Ef 4,8; Jk 1,17]. Zvláště Jan užívá pojmů dáti, dání velmi často [J 4,10 a j.]. Duch sv. je darem Božím [Sk 2,38; Sk 8,20; Sk 10,45; Sk 11,17]. Vůbec vše, co pochází od Boha nebo od Krista, je darem [Ř 5,15, Ř 5,17; 2K 9,15; Ef 3,7; Ef 4,7n]. Proto v pozadí a někdy výslovně je s pojmem dání spojen pojem zdarma, bezdůvodně, tedy z milosti [Mt 10,8 srov. Ř 3,2n; 2K 11,7; Zj 21,6; Zj 22,17]. *Dar, dárce, dávání.