Následovati

Následovati, doslova: jíti, bráti se za někým [Iz 45,14; Př 7,22], běhati za někým [Oz 2,7]. Je však příznačné, že Kral. slovesa n. užívají jen v přeneseném smyslu přidržeti se, při čemž v NZ překládají tak 6 celkem různých řeckých výrazů nebo různých předložkových složenin, kdežto v SZ tentýž hebr. výraz překládají různě. Věrní Boží následují Hospodina [Nu 14,24 sr. Dt 1,36 a Joz 14,9; Nu 32,12; Dt 13,4; 1Kr 14,8; 2Kr 23,3 = 2Pa 34,31], odpadlíci však a nevěrní podle Kral. odcházejí za cizími bohy nebo po cizích bozích [stč. odejíti po = jíti za, přidržeti se], chodí za bohy cizími, postupují po cizích bozích [Sd 2,12; Dt 4,3; 6,14; Jr 11,10; Dt 8,19]. Příznačné pro Kral. překládání je 1Kr 18,21, kde se v témž verši mluví o následování Hospodina a chození za Bálem, ač v hebr. je užito téhož slovesa. Jen Dt 11,28; 13,2; 1Kr 18,18; 21,26; Ž 31,7 [zde je užito jiného hebr. slovesa] mluví také o n-í bohů cizích, Bálů, marností a lží. Snad se tu původně myslilo na pohanská náboženská procesí za obrazy božstev nebo jejich symbolů [i truhla smlouvy podle Mowinckela byla prý v Jerusalemě středem kultického procesí o novoročních slavnostech, sr. 1S 6,12nn; Nu 10,33nn; Joz 3,3; 6,9.13], ale n. Hospodina ve SZ znamenalo především choditi po cestě, kterou přikázal [Dt 5,33; 2Pa 34,31], tedy: poslouchati.

V době mezi SZ a NZ, kdy byla zdůrazňována nadsvětnost Boží a n-í Boha se stalo konkretně nepředstavitelné [Bůh je oheň sžírající Dt 4,24 a jeho cesta jde skrze moře Ž 77,20], snažili se židovští vykladači mluvit místo o n-í Boha o napodobení božských vlastností: povinností věřícího je oblékat nahého, jako Bůh oblékl Adama, těšit truchlící jako Bůh těšil Izáka, pochovávat mrtvé jako Bůh pochoval Mojžíše, vzdělávat zahrady jako Bůh vzdělal zahradu Eden a p. Ale i těmto vykladačům bylo problémem, zda napodobení je možné už zde, anebo zda nejde o možnost až v „posledních dnech“, tedy v mesiášském království. Zato se stalo sloveso n. ustáleným označením poměru učitele a žáka [sr. 1Kr 19,20n], což mělo význam pro NZ. Židovští učitelé [zákoníci] vedli často potulný život. Žák, jenž chtěl žíti v obecenství s učitelem, musel jej doslovně n. Z tohoto doslovného n-í se vyvinul i přenesený význam slova.

V NZ se nemluví nikde o n-í Boha [sr. však *Následovník], zato však o n-í Ježíše Krista ve smyslu stát se jeho učedníkem, připojit se k němu. V řečtině se užívá slovesa akoluthein nebo jeho složenin. Ale Ježíšova výzva „Pojď, následuj mne!“ [Mt 19,21] je výrazem mesiášské autority, nejen učitelského úřadu. Jít za ním znamená vzdáti se jiných svazků a dosavadních zvyklostí [Mk 2,14; Mt 8,22; L 9,59nn sr. Mk 10,21.28; 1,18; L 5,11], *zapřít sebe [Mt 16,24], přestat být svým vlastním pánem [J 21,20n], ale také mít účast na království Božím, jež se stalo v Ježíši Kristu skutečností [L 9,51nn; Mk 10,17.21; J 8,12], a ovšem i na utrpeních Ježíšových [Mt 8,19n; 10,38; Mk 8,34; J 12,25n sr. Zj 14,4]. Nejde tu tedy jen o fysické chození s Ježíšem nebo za Ježíšem.

Praví-li se v 1Pt 2,21, že máme n. šlépějí Ježíše Krista, jenž nám zanechal příklad [vzor], myslí se tím na jeho utrpení ve prospěch druhých [sr. 3,18; 4,1; 1Te 1,6; 1J 2,6; 3,3 a j.] a trpělivé snášení protivenství, jemuž je vydán každý, kdo uposlechl volání evangelia. Téhož slovesa je užito v 1Tm 5,24, jež navazuje na v. 19: Hříchy některých lidí jsou zcela zřejmé a předem již vedou k odsudku, ale u některých se objeví až při posledním soudu [Kral. : následují, totiž soud].

Ještě jinde se mluví o n-í v přeneseném smyslu. Tak 2Pt 1,16 mluví o n-í „vtipně složených básní“, t. j. smyšlených bájí. Apoštolové nemuseli používat jako gnostikové všelijakých spekulací [o eonech a pod.], protože byli očitými svědky nebeské slávy Kristovy. Téhož slovesa je užito v 2Pt 2,2, kde se mluví o tom, že mnozí budou „n. zahynutí“ falešných proroků. Myslí se tu na výstřednosti [kultické?] gnostiků [sr. v. 18; Ju 1,16], jež zesměšňují cestu pravdy; gnostikové sešli s přímé cesty Božích a Ježíšových přikázání a dali se na cestu [Kral. : „následovali“] Baláma, jenž za peníze provozoval kouzla [2Pt 2,15n]. – 1Tm 4,6 chválí adresáta dopisu, že jeho pokrmem jsou slova víry a pravé učení, jež si osvojil, na něž se soustředil a jež nepustil s mysli [Kral. : „následoval“]. – Kraličtí však slovem n. překládají někdy i sloveso diókein, jež původně znamená běžeti, honiti, pronásledovati, protiviti se. Tak je také překládáno u Mt 5,11n; 23,34; 1K 15,9; Ga 1,13; Zj 12,13. Totéž sloveso však překládají také n. u L 17,23; Ř 9,30; 12,13; 14,19; 1Tm 6,11; Žd 12,14. *Následovník, *Následovný.