Naplněn, naplniti, naplniti se

Naplněn, naplniti, naplniti se. Těchto výrazů je v bibli užito vedle původního smyslu býti pln něčeho [Dt 34,9; Ž 71,8; 72,19; Sk 2,4; Ř 1,29; Ko 1,9], učiniti něco plným [Gn 1,28; 1S 16,1; 1Kr 8,10; Ž 65,10; Jr 13,12; Mt 13,48; L 5,7; Sk 2,2.28; 1Tm 6,10] také ve významu: a) Dovršení Bohem ustanovené, určité doby [Gn 25,24; L 2,6; sr. Jr 25,12; Sk 7,30]. „Naplnil se čas“ [Mk 1,15, sr. J 7,8] znamená „čas, určený Bohem, přišel“ [sr. *plnost času Ga 4,4]. Takto Bohem ustanovený čas mohl býti předpovídán proroky. Proto n., n., n. se může být také b) označením toho, že předpovídaná událost se stala [2Pa 36,21]. Zvláště evangelia a Sk jsou plny těchto výrazů, jimiž Kral. překládají několik různých řeckých výrazů [Mt 1,22; 2,15.17.23; 4,14; 8,17; L 4,21; 18,31; 21,22; 24,44; J 12,38; 13,18; 19,24.28; Sk 1,16; 3,18]. Kral. někdy těmito výrazy překládají slova, jež doslovně znamenají c) učiniti, postaviti, vykonati, uskutečniti, tedy splniti přání, dokončiti úlohu, záměr, splniti přikázání [2S 7,25; 14,22; 1Kr 2,4; 2Kr 23,24; 2Pa 10,15; Ř 13,8 sr. 8,4].

Některá místa v NZ zasluhují zvláštní pozornosti. L 21,24 mluví o „naplnění časů pohanů“. Myslí se na dobu, určenou Bohem, v níž pohané budou vládnouti nad Jerusalemem. Tato doba pomine [sr. Dn 2,44n; 7,18-22] příchodem nového období [éonu], v němž bude vládnouti lid Boží, – L 22,16 překládá Žilka ve smyslu c) „dokud se nesplní všecko v království Božím“, Hejčl: „dokud se nenaplní v království Božím“. Večeře Páně je tu prorockou předjímkou království Božího, jež přijde v plnosti až při druhém příchodu Kristovu [sr. L 9,27; 19,11]. Pak teprve bude slavnost beránka dovršena jako vděčná vzpomínka na dosaženou spásu [sr. L 21,28; 18,7n; Ř 8,23; Zj 15,3n sr. L 12,37; 13,25.29; 14,15; 22,30; Zj 3,20]. Podle Mt 5,17n Ježíš nepřišel rušiti zákona, ale naplniti, t. j. uskutečniti jeho pravý záměr a vystihnouti jeho pravý, „plný“, celostní smysl. Ježíš svým učením a dílem dovedl Písma k cíli [Kral. „konci“, sr. Ř 10,4], ke konečnému uskutečnění jejich smyslu. V Ježíši Kristu se stalo, splnilo všecko, o čem Písmo mluví [Mt 5,18]. – „Naplňte míru otců“ [Mt 23,32], t. j. přidejte, doplňte ještě to, co vám chybí do plné rovnosti s otci, kteří mordovali proroky [sr. 1Te 2,16]. – „Jsem naplněn“ [F 4,18] = jsem nasycen, spokojen, plně opatřen, bohat. – „Když naplněno bude vaše poslušenství“ [2K 10,6] = jakmile se vaše poslušnost stane plnou, dokonalou [sr. totéž o radosti J 3,29; 15,11 sr. 16,24; 17,13; 1J 1,4; 2J 1,12]. – Ř 15,19 nutno překládati: „Tak jsem mohl dokončiti kázání evangelia Kristova od Jerusalema v okruhu až po Illyrii“ [Col] nebo „Tak jsem od Jerusalema a dokola až po Illyrii dovršil kázání evangelia v Kristu“ [Žilka]. Totéž o slovu Božím: Ko 1,25. Pavel chce užitím slovesa n. vyjádřiti tu myšlenku, že rozšířením evangelia po světě byl uskutečněn odvěký plán Božího spasení a zároveň, že toto evangelium, jež spočívá na zaslíbení, bylo realisováno, splněno, vyplněno, uskutečněno. *Plnost. Vyplniti. Podle Ef 1,23 je církev plností Kristovou [sr. Ko 1,20]; v něm přebývá podstatně všecka plnost božství [Ko 2,9] a skrze něho v církvi. On sám všechno vším naplňuje [sr. Ko 2,10], takže se církev stává účastnou na božské plnosti.