Fortunatus [= šťastný, dítko štěstěny], jméno mladého křesťana korintského z čeledi Štěpánovy, který se Štěpánem a Achaikem navštívili Pavla v Efezu [1K 16,17]. Snad jde o téhož Fortunáta, o němž píše Kliment římský ve své ep. Korinťanům o 40 let později.