Heslo
Šeptati
Šeptati [2S 12,19] má v bibli někdy zvláštní význam. Iz 8,19 mluví o hadačích [vyvolávacích duchů zemřelých] a věštcích, t. j. těch, kteří pomocí duchů předpovídají budoucnost [sr. Lv 19,31; 20,27; 1S 28,8], že šepcí a šveholí. Jsou tím označovány tlumené zvuky, jež vydávají media ve stavu transu. Hebr. sáfaf, které tu je přeloženo výrazem š., znamená vlastně pípati, cvrlikati, siptěti [o ptácích, sr. Iz 10,14; 38,14]. Iz 29,4 praví, že Jerusalem pro svou vyčerpanost k smrti bude š. jako duch mrtvého ze země [Kral. mluví o hadači; ve skutečnosti jde o ducha mrtvých], – Š. u Za 10,8 znamená pískati [na píšťalu], sr. Iz 7,18 [5,26]. *Moucha. – Evangelium, šířené zatím v nejužším kruhu od ucha k uchu v komorách [Kral. „co jste v uši šeptali v pokojích“] pro nepřátelství farizeů, bude jednou podle L 12,3 hlásáno se střech [sr. Mt 10,26; Mk 4,21n], t. j. bude přístupno celému světu.