Heslo
Náchor
Náchor [= chrápal, funil], jméno dvou osob v rodině Abrahamově:
1. Náchor, děd Abrahamův, syn Sárugův, otec Tárův [Gn 11,22-25].
2. Náchor, vnuk předešlého, syn Tárův, bratr Abramův a Háranův [Gn 11,26-27], který se oženil s Melchou, dcerou Háranovou. Když Abraham s Lotem odešli do Kánanu, navrátil se Náchor do svého rodiště na v. břehu Eufratu. Stejně jako Jákob a Izmael [Gn 17,20; 25,16] byl i Náchor otcem dvanácti synů, osmi se ženou a čtyř se ženinou [Gn 22,20-24]. Snad tu jde o vztah ke dvanácti obrazům zvířetníku. Po útěku Jákoba z Cháran přestaly příbuzenské styky mezi oběma rodinami. Náchor je pokládán za praotce aramejských kmenů, sídlících na s. okraji syrsko-arabské pouště.