Heslo
Lámati chléb
Lámati chléb. V Palestině i ve SZ dobách byl chléb lámán, nikoli krájen [Iz 58,7; Pl 4,4]. Při společném jídle, ať už rodinném nebo svátečním [na zahájení *soboty nebo svátku *fáze] nebo při hostinách pán domu s děkovnou modlitbou lámal chléb a podával jednotlivým spolustolujícím. Lámání chleba byla prostou přípravou k započetí každého jídla [Mk 6,41; 8,6.19; L 24,30.35; Sk 20,11; 27,35]. Tento všeobecný zvyk, jímž se zahajovalo každé jídlo v Palestině, dal jméno *večeři Páně v prvotní církvi [Sk 2,42; 20,7].