Godoliáš

Godoliáš [= Jahve dává růst].

1. Syn Achikamův, vnuk Safana, sekretáře nebo písaře krále Joziáše, ochránce Jeremiášův [Jr 26,24], žijící v posledních dnech jerusalemských. Zdá se, že byl předákem strany mírumilovné a že Jeremiáš i Báruch jeho snahy podporovali [Jr 40,6; 43,6]. Proti nim stála strana válečná, spoléhající na egyptskou pomoc. Když pak po pádu Jerusalema odvedeni byli přední obyvatelé do zajetí, ustanovil Nabuchodonozor Godoliáše za místodržitele v Judstvu se sídlem v *Masfa [podle některých = Nebi Samwil severně od Jerusalema, 2Kr 25,22-26]. Nejspíše šlo o staré kultické místo, jež bylo zvoleno po zničení jerusalemského chrámu [snad jako náboženský protiklad]. Měl společně s chaldejskými úředníky v zemi zbylé obyvatele uklidnit, rozprchlé shromáždit, povstalým zaručit královské odpuštění a zavést pokoj, pořádek a poslušnost. Ale náruživé nepřátelství dosavadní válečné strany, podněcované sobeckými zájmy sousedů, chtějících případně i těžiti z neštěstí Židů, zmařilo záměry Nabuchodonozorovy. Již po dvou měsících, naváděn od krále ammonitského, zavraždil *Izmael, královský princ, přívrženec válečné strany, Godoliáše při hostině a tím zmařeny byly poslední židovské naděje [2Kr 25,22-26; Jr 39,14; 40,5-41,18]. – Jeden ze čtyř hlavních postů, nařízených Za 8,19, připadal na výročí zavraždění G-ova [Bič II., 170]. – Je zajímavé, že se našlo pečetítko s textem: „Godoliáš, který je nad domem“ [t. j. jako správce], čímž ovšem není řečeno, že jde o pečetítko biblického G.

2. Syn Jedutunův, harfeník a vedoucí druhé ze 24 tříd hudebníků, ustanovených ke službě chrámové [1Pa 25,3.9].

3. Děd proroka Sofoniáše [Sof 1,1].