Getsemane

Getsemane, olivová zahrada na v. od Jerusalema za potokem Cedron [Kidron] na úpatí hory Olivetské, oblíbené místo Ježíšovo a jeho učedníků, kam se uchýlil také po poslední večeři [Mt 26,30, Mt 26,36; Mk 14,26, Mk 14,32; J 18,1; L 22,39]. Touže cestou kráčel také David, utíkaje před vzpourou Absolonovou; toutéž cestou ubírali se zajatí Izraelští r. 587 př. Kr. do Babylonie. Za mostem je skalní hrob s kuželovitou střechou, nyní označený jako hrob Absolonův. Do 4. století byl pokládán za hrob Izaiášův, později za Jozafatův. Olivové zahrady tehdy naplňovaly údolí a svahy hory Olivetské. Zahrada Getsemane byla na úpatí hory při cestě do Betanie [Mt 26,36; Mk 14,32]. Byla tam jeskyně 17 m dlouhá, 7 m široká se stěnami později malbami vyzdobenými; také tam byly 3–4 ploché kameny, které mohly sloužiti za lůžka nebo stoly. Getsemane znamená vlastně „lis na olivový olej“, ale tou dobou se ho neužívalo; jeskyně byla prázdná. Sem přišel Ježíš se svými učedníky; bylo jim to známé místo; bylo zde možno také přenocovat. Zde začal modlitební zápas Páně [Mt 26,37; Mk 14,34]. Poněkud stranou bylo místo, na které se uchýlil se třemi svými učedníky [Mt 26,37; Mk 14,33; L 22,41] k horlivější modlitbě. Františkáni již r. 1681 získali pozemek jižně od cesty do Betanie s osmi již tehdy starými olivami, majíce jej za místo, kde se Ježíš modlil. Není ovšem jisté, že tyto staré olivy byly –jak se tvrdí – svědky krvavého potu jeho, ježto Titus, obléhaje Jerusalem, dal v okolí jeho všechny stromy vykácet. Spíše později některá zbožná mysl vysázením oliv obnovila památku. Či vyrostly z kořenů oliv starých? Jiní však se domnívají, že místo, na které se Ježíš od učedníků vzdálil, leželo severně v hloubi zahrady G. Jidášova zrada stala se prý u jeskyně, odkud Ježíš vyšel hledajícím jej žoldnéřům vstříc. Jihovýchodně odtud v jižní části františkánské olivové zahrady je nyní nádherná basilika „úzkosti Páně“. Z dlažby prostřední hlavní lodi vystupuje prý ona skála, kterou kdysi Kristus v poslední noci svého pozemského života kropil krvavým potem. „Poblíž nové basiliky na východní straně čnějí skaliska zvaná „skála tří apoštolů“, kde prodlévali apoštol Petr, Jakub a Jan, když se Kristus od nich vzdálil, aby se modlil na osamělém místě.“ [Podle B. Kutala.] Na západní straně od jeskyně G. je basilika hrobu Marie Panny; podle tradice z 3. a 4. století zemřela v Jerusalemě a byla pohřbena v údolí Kidron.