Heslo
Dub, doubí
Dub, doubí může znamenat skutečný dub, jehož rostlo v Palestině několik druhů [na př. na Libanonu, Karmélu, v Galád a Bázánu], ale také jakýkoli posvátný strom, vyznačující nějakou svatyni. Je tedy samozřejmé, že anděl Hospodinův „posadil se pod dubem“ [Sd 6,11], že Jozue pod dubem, který byl u svatyně Hospodinovy, postavil kámen [Joz 24,25n], že Abraham pochovává Deboru, chůvu Rebeky, pod dubem [Gn 35,8], že prorokyně Debora bydlela pod palmou [Sd 4,4n]. Kraličtí ve shodě s rabínskou tradicí překládají někde „rovina“ [místo: dub]: rovina Mamre [Gn 13,18], rovina Monenim [= dub věštců Sd 9,37], rovina Tábor [1S 10,3]. Rabíni totiž hleděli vyhladiti všecky stopy po pohanství, jež se nepodařilo vymýtiti přes všecky polemiky proroků proti „zeleným stromům“ [Jr 2,20; 3,6; Ez 6,13; Oz 4,13]. Dodnes mohamedáni ukazují v Hebronu dub Abrahamův a u svých svatyň mají posvátné stromy.