Škoditi

Škoditi. Ve SZ-ě tak Kral. překládají pokaždé jiný hebr. výraz. V Dt 2,9 jde o sloveso súr, které znamená přiváděti do úzkých, tísniti, doléhati. Je ho často užito i o obléhání města. U Jb 31,34 jde o sloveso 'áras, které Kral. chápou podle Poznámek jako „lámati“ a vykládají v ten smysl, že ačkoli Jb měl možnost škoditi mnohým, přece jen pro bázeň před Bohem žádnému ničím neškodil a raději ustoupil od svého práva a sám od nehodných snášel bezpráví. Ale hebr. 'áras znamená zastrašovati, báti se; tak je chápou i jiné reformační překlady. Hrozný tlumočí toto místo takto: „Protože jsem se ostýchal velkého davu, a opovrhování rodů mě děsilo“. „Š. jazykem“ v Ž 101,5 = pomlouvati. Hebr. rű' [= činiti velký hluk] v Př 11,15 znamená utrpěti bezpráví, křivdu; kdežto hebr. chábal [= zkaziti, zničiti] v Př 13,13 v určitém slovesném tvaru znamená býti zničen.

V NZ-ě jde většinou o slovesa adikein, adikeisthai, jež znamenají původně jednati protiprávně, činiti bezpráví, křivditi; trpěti bezpráví, křivdu. Kral. je překládají také výrazem páchati nepravost [2K 7,12; Ko 3,25], činiti křivdu [Mt 20,13; Sk 7,26n; 1K 6,8], ublížiti [Sk 25,10; Ga 4,12; Fm 1,18], bezpráví trpěti [Sk 7,24], křivdu trpěti [2K 7,12], býti uražen [Zj 2,11]. Podle L 10,17-20 se učedníci Ježíšovi radovali nad tím, že i ďáblové se jim poddávali ve jménu jejich Mistra. Ježíš na to odpovídá poukazem, že jeho příchodem byl satan svržen s nebe [sr. Jb 1,6; Zj 12,7n] a že tedy se splnilo zaslíbení Ž 91,13, takže démonické síly [hadi, štíři], které tvoří „veškerou moc“ satanovu, nemohou š. těm, kdo si zamilovali Boha [Ž 91,14] a plní poslušně poslání, jež jim dal Kristus [sr. Mk 16,18]. Ježíš však ukazuje, že předpokladem toho všeho je něco důležitějšího, z čeho se mají radovat: poddávání duchů je znamením, že jejich jména jsou zapsána v nebesích, že tedy patří k vyvoleným Božím, jimž náleží Boží království [L 12,32].

Ve Zj 6,6 je snad navazováno na zkušenost, které si všimli starověcí astrologové, že totiž v době velké neúrody obilnin [pšenice, ječmena] se bohatě rodí víno [a olej]. Třetí apokalyptický jezdec na vraném koni nesměl uškoditi vínu a oleji. Jiní vykladači se domnívají, že se toto místo vztahuje na výnos císaře Domitiana, který vyhlásil státní ochranu vinic, když se proti jeho výnosu z r. 92 po Kr., aby byla zničena v maloasijských provinciích polovina vinic, zvedla bouře odporu. Podle Zj 7,2n bylo čtyřem andělům, držícím čtyři zemské větry, dáno š. zemi i moři, ale bylo jim zakázáno prováděti tuto činnost, dokud nebyla vložena ochranná pečeť na čela vybraných služebníků Božích z pokolení izraelských. Po zatroubení pátého anděla otevřelo se podsvětí [Zj 9,3n] U z něho vyšly kobylky [sr. Jl 2]; byla jim dána moc, jakou mají „štírové zemští“. Jde o démonické síly, které se vyvalí na zem. Ale bylo jim zakázáno š. vegetaci. Jen lidé bez znamení Božího na čelech jim propadnou na dobu pěti měsíců. Všecka tato místa ukazují, že Bůh má své poslední soudy pevně ve svých rukou, že se netknou těch, kteří patří mezi vyvolené [sr. Zj 11,5], a podlehnou-li přece „šelmě vystupující z propasti“, znovu ožijí a vstoupí na nebe jako vítězové [Zj 11,12]. Pisatel Zj všecky tyto události viděl před sebou u vytržení mysli a byl přesvědčen o tom, že jde o skutečnosti, jež se zběhnou před druhým příchodem Kristovým. Jeho kniha měla být výstrahou. Proto nebyla zapečetěna, aby se nikdo nemohl vymlouvat. Také Zj 22,11 „kdo páše bezpráví, ať je páše ještě“ [překlad Hejčlův; Kral: „Kdo škodí, škoď ještě“] je poslední ironickou výstrahou. „Bůh ho nechá, když si nedá říci ani po slovech Zj; přijde však čas, kdy bude pozdě, a Bůh ho bude soudit“ [Škrabal].