Libán, Libanon

Libán, Libanon [= bílý], mohutné pásmo hor, táhnoucí se od řeky Litani [nebo Lita] poblíž Tyru na sever až k řece El-Kebir [za starověku Eleutherus] v délce 170 km. Nejdůležitější z přečetných planin na hřebeni Libanonu byly t. zv. „Cedry libánské“, t. j. území cedrové, zaujímající asi 100 m² ve výšce asi 3000 m. Cedrový háj, kterému hrozilo úplné zničení [r. 1573 bylo v něm jen 24 stromů, 1810 už 375 a 1884 397], je dnes už jen na svahu k západu otevřeném ve výši 2000 m. Je obehnán vysokou zdí, aby byl chráněn před kácením nepovolanými lidmi. Složením je L. většinou vápenec. Ve výšinách se shromažďuje jak dešťová, tak sněhová voda, tekoucí v teplých měsících z libanonského věčného sněhu [Jr 18,14]. Ledovce však na Libanonu nejsou. Nesčetné říčky zavlažují libanonská údolí a uzpůsobují je k plození vydatné květeny [Pís 4,15; Iz 35,2; 60,13]. Na západním svahu středního Libanonu daří se moruši, olivě, fíkovníku, ořechu, mandlovníku, broskvím a meruňkám. I granátová jablka zde dozrávají. Ve výši 1000–1500 m jsou pěstovány víno a tabák. Podle Pís 4,11 a Oz 14,7 vydává L. zvláštní vůni, patrně od vonných křovin a květin, jež v hojnosti pokrývají půdu. Po lesích, o kterých zpívali SZ spisovatelé [2Kr 19,23; Ž 72,16; Iz 2,13; 10,34; 40,16; 60,13; Ez 17,3; 31,15n; Za 11,1], není téměř památky. Ve starověku však sloužilo dříví L. nejen ke stavbě chrámů a paláců, ale i ke zhotovování lodních ráhen [Ezd 3,7; Ez 27,5]. Na místo lesů nastoupily bohaté pastviny, jež slouží přečetným stádům ovcí a koz. Z divoké zvěře se zde vyskytují medvědi, šakalové, hyeny, divoký vepř a gazely [2Kr 14,9; Pís 4,8]. V jeskyních byly nalezeny zbytky po lidech i jelenech, kamzících, srncích a jeskynních lvech. Bylť L. přirozenou skrýší pro svou nedostupnost.

Vypravuje se, že Šalomoun – stejně jakojiní orientální panovníci v různých dobách – dal svážeti s L. cedrové dříví ke stavbě chrámu, jerusalemského [1Kr 5,6]. Zdá se však, že zde také prováděl stavby [1Kr 9,19], snad dokonce doloval železo a j.

Rovnoběžně s L. běží od hory Hermon t. zv. Antilibanon, oddělený od L. údolím Bika, širokým 8–14 km. Tímto údolím tekou na jih Nahr-el-litani a na sever Orontes. Délka údolí je 120 km. Střední jeho část je velmi úrodná.

L. tvořil severozápadní hranici zaslíbené země [Dt 1,7; 11,24; Joz 1,4; 11,17; 12,7; 13,5].