Heslo
Jed
Jed, zvláště hadí, je ve SZ obrazem lstivých slov nepřátel [Ž 58,5; 140,4], kteří chtějí zbožného přivésti k pádu. Zbožný se cítí bezbranný proti tomuto zákeřnému nepřátelství, a proto prosí Boha o ochranu [Ž 140,5]. Ovšem i bezbožnost se nakonec proměňuje v j. a vede k záhubě [Jb 20,12-16] stejně jako víno [Př 23,32]. Pavel v Ř 3,10-18 navazuje na Ž 140,4 a ukazuje, že všeobecná zaprodanost hříchu proměňuje lidské slovo v jed lítých hadů. Podobně Jk 3,8 líčí *jazyk jako „nezkrotitelné zlo, plné jedu smrtelného“, jehož je třeba se bát jako jedovatého hada.