Heslo
Jednorozený
Jednorozený, t. j. bez sourozenců, jediné dítě, jedinký [Sd 11,34; Ž 22,21; 35,17; Jr 6,26; Žd 11,17], ale také jedinečný, neporovnatelný. Na některých místech překládá LXX hebr. slovo, značící jediný, výrazem milovaný [Gn 22,2.12.16; Jr 6,26; Am 8,10; Za 12,10 sr. Mk 12,6]. V NZ u L 7,12; 8,42; 9,38 Kral. překládají výrazem „jediný“ totéž řecké slovo monogenés, jež u Jana [1,14.18; 3,16.18; 1J 4,9] a Žd 11,17 překládají „jednorozený“. Až na Žd 11,17 jde tu všude o zdůraznění jedinečného poměru Ježíšova k Otci. Skutečnost, že Bůh poslal svého jednorozeného Syna, je důkazem jeho nekonečné lásky ke světu. Neboť poslal toho, který žije v nejužším důvěrném styku s Otcem, takže je očitým svědkem o Bohu [J 1,18]. Nejde tu jen o pouhé přirovnání, nýbrž o označení toho, co znamená Syn Boží. Jednorozený Syn = Syn Boží, který byl, jest a přijíti má. Právě proto, že Ježíš je j. Syn, může zprostředkovati vykoupení a tudíž život [J 5,26]. Na druhé straně však propadá soudu každý, kdo odpírá víru jednorozenému Synu [J 3,18].