Jednodušný se vyskytuje v profánní řečtině až v době ponovozákonní. Po prvé bylo zjištěno u Pavla F 2,2 [Žilka: „jedna duše“; sr. 1,27 Kral. „jednomyslně pracujíce“, Žilka: „jako jedna duše zápasíte o víru v evangelium“; Sk 4,32; sr. 1S 18,1]. Jde o nejužší pospolitost v lásce.