Jablko zrnaté

Jablko zrnaté, granátové, marhaník [Punica granatum], hebr. rimmón, je keř, někdy strom 5-8 m vysoký, červených, kalíškovitých květů a kulatých, jablíčkovitých plodů s kalíškovou korunkou. Plody jsou plny jader. Strom tento byl znám jak starým Římanům [vyskytoval se hlavně v Kartagu, odkudž se za t. zv. válek punských – proto Punica granatum – dostal do Říma], tak i Egypťanům. Odtud se vysvětluje i reptání Izraelců na poušti Tsin [Nu 20,5], kde prý se „nerodí ani obilí, ani fíků, ani hroznů, ani jablek zrnatých“. V Palestině byly tyto stromy pěstovány všude, zvláště však v Galád [Dt 8,8; 1S 14,2]. Byly pěstovány pro cenné barvivo. V egyptském výtvarnictví se záhy shledáváme s charakteristickými plody s kalíškovitou korunkou. V Pís 4,13 je zmínka o zahradě stromů jablek zrnatých [sr. Pís 6,10; 7,12; 4,3]. Makovice sloupů v chrámě Šalomounově byly ozdobeny tvary jablek zrnatých [1Kr 7,18.20; 2Kr 25,17; 2Pa 3,15; Jr 52,23n], snad jako symboly plodnosti, snad proto, že byla u některých národů považována za posvátná, snad konečně i pro zvláštní formu, pro stavby sloupů zvlášť vhodnou. Rovněž na plášti [efodu] roucha Aronova byla vytkávána jablka zrnatá z hedvábí modrého, z šarlatu a červce dvakrát barveného [Ex 28,33-34; 39,26]. Plody tohoto keře byly zřejmě ve starověku velmi oblíbeny, když špehéři izraelští považovali za nutné, aby ze své výpravy do jižní Palestiny přinesli vzorek granátových jablek [Nu 13,24], a když v Ag 2,20 a Jl 1,12 jsou jmenována mezi nejdůležitějšími plody země. Dodnes se připravuje z granátových jablek zvláštní druh ovocného vína [Pís 8,2].