Heslo
Izai
Izai, syn Obédův, vnuk Rut Moabské, otec Davidův. Jeho rodokmen je v SZ dvakrát: Rt 4,18-22; 1Pa 2,5-12. Bydlel v Betlémě, odtud Izai Betlémský [1S 17,12.58] nebo úplněji „Izai Efratejský z Betléma Judova“ [1S 17,12]. Nepřátelé Davidovi mluvili prostě o „synu Izai“ [1S 20,27n; 22,7n; 25,10; 2S 20,1; 1Kr 12,16]. Majetek Izai se skládal ze stáda ovcí a koz, jež David ve svém mládí míval na péči [1S 16,11; 17,34n]. Když přišel Samuel, aby Davida pomazal za krále, byl I. už starý muž. Mělť osm dospělých synů [1S 16,10; 17,12]. Někteří se dohadují, že pěstoval styky s Moabskými [1S 22,3], neboť David u krále moabského ukryl rodinu svého otce, aby ji uchránil hněvu Saulova. Izaiáš [11,1] předpověděl, že „z pařezu Izai vyjde proutek“, t. j. nová ratolest ze starého, v době Izaiášově již sešlého domu královského, nový David. Rozumí se, že křesťanská církev toto proroctví vidí naplněné v Ježíši Kristu.