Šarlat

Šarlat. Ve SZ-ě tak Kral. překládají většinou hebr. ’argámán, jež označuje drahocennou látku, zbarvenou purpurově [všecky odstíny od fialově červené do karmínové barvy]. Barvivo bylo získáváno z různých druhů mořských měkkýšů, nachovců neboli ostranek (Muricina). Vyžadovalo to velkého množství těchto měkkýšů a velké práce, než bylo získáno potřebné barvivo ze zákrční žlázy nachovců. Ulita větších plžů byla nad hlavou prorážena, aby bylo možno dostat se na žlázu bez usmrcení živočicha, menší však byly lisovány ve stoupách. Výrobou purpurových látek se zabývali ve starověku zvláště Tyřané už ve druhém tisíciletí př. Kr. Dva druhy nachovců (Murex trunculus a Murex brandaris) se totiž vyskytovaly velmi hojně podél celého Středozemního moře, zvláště u starověkého Ugaritu [Ras Šamra] na syrském břehu Středozemního moře. Snad se na toto místo vztahuje Ez 27,7, kde se praví, že Tyrané dováželi purpur [Kral. šarlat] z ostrovů *Elisa. Není divu, že purpurový šat si mohli opatřit jen velcí boháči a králové nebo jejich vznešení dvořané [Sd 8,26; Est 8,15; Dn 5,7.16.29; 1Mak 10,20.62.64; L 16,19; Zj 17,4]. Když byl Ježíš oblečen v purpurový plášť [Kral. mají šarlat], bylo to znamením posměchu z jeho královské hodnosti [Mk 15,17-20; J 19,2.5, sr. Mt 27,28]. Přenosné lehátko Šalomounovo bylo podle Pís 3,10 zastřené purpurovými [Kral. š-ovými] závěsy, stejně kabiny přepychových lodí [Ez 27,7], a ovšem i řasnatá roucha model byla zhotovována z purpuru [Jr 10,9]. Purpurových látek bylo hojně užíváno ke zhotovení závěsů ve stánku úmluvy [Ex 25,4; 26,1.31.36; 36,8] a velekněžského roucha [Ex 28,5n.15.33; 39,29]. Prodávala-li Lydia purpurové látky [Kral. šarlat], znamenalo to, že byla velmi zámožná [Sk 16,14].

Jinde však Kral. překládají výrazem š. hebr. šání [Jr 4,30] nebo tólá´ [Iz 1,18; Pl 4,5], které obyčejně překládají výrazem *červec [dvakrát barvený, na př. Ex 25,4; 26,1; Lv 14,4.6.51; 2S 1,24; Iz 1,18]. Jde tu o vlněnou látku červené barvy s odstínem do žlutá. Barvivo získávali Izraelci ze samičky červce, t. j. z hmyzu (Coccus ilicis), jenž se hojně vyskytoval v Palestině na dubu karmasovém (Quercus coccifera). Samička červce je fialově černá, pokrytá bělavým práškem, bezkřídlá, velikosti hrachu. Má v sobě vajíčka se š-ovým barvivem. Živí se šťávou jmenovaného stromu. Řekové ji nazývali kokkos [= bobule], protože měla bobulovitý tvar. V barvení látek tímto barvivem se vyznali zvláště Egypťané [v Memfis] a Feničané [v Tyru]. Barvivo bylo velmi trvanlivé, takže se hodilo k zobrazení nesmrtelnosti a neodstranitelnosti hříchu [Iz 1,18, sr. Ž 51,9]. Tento š. byl sice lacinější než purpur, ale stejně si jen boháči mohli dovolit nosit pláště ze š-ové látky [Jr 4,30] nebo dokonce spát na š-ových pokrývkách [Pl 4,5]. V NZ-ě Kral. řecké kokkinos překládají výrazem brunátný [Mt 27,28; Zj 17,3n; 18,12.16].